Koncem května se v médiích objevila zpráva, že streamovací gigant Amazon po třech sériích "zařízl" slibnou fantasy podívanou Kolo času, která tvořila zajímavý (a rovněž velmi nákladný) protipól seriálu Pán prstenů: Prsteny moci. Rozhodnutí přišlo nečekaně, protože seriál finále své (nyní již definitivně) poslední sezony odvysílal 17. dubna. S pokračováním se počítalo už jen proto, že samotná knižní sága spisovatele Ricka Jordana, ze které Amazon vycházel, čítá čtrnáct pořadových knih, komiksy i deskové hry.

Peoplemetry jsou nicméně neúprosné. Ačkoliv fanouškovská základna seriálu, který se z větší části natáčel v České republice, byla stabilní, sledovanost od třetího dílu poslední série rapidně klesala. Například podle dat výzkumné agentury Nielsen už po třetí epizodě Kolo času vypadlo z top 10 nejsledovanějších seriálů v USA, zatímco předchozí dvě sezony se tam udržely celou dobu. Přitom kritické ohlasy na to neměly vliv - seriál měl vzestupnou tendenci a třetí série je tou s předstihem nejlépe hodnocenou (jak na americkém agregátoru recenzí Rottten Tomatoes, tak na Československé filmové databázi).

Teď situaci trochu zjednodušíme, ale v klasické televizní tvorbě je vznik seriálového díla zpravidla přerušen ve chvíli, kdy má dlouhodobě nízkou sledovanost, neosloví dostatečné množství diváků nebo se potýká s velmi špatným hodnocením. Streamovací éra však do hry vnáší i nové faktory.

Prachy a zase prachy  

Nejzřetelnější důvod je samozřejmě ekonomický tlak. Streamovací společnosti utrácejí stále horentnější sumy ve snaze urvat si ve válce pro sebe co největší kus diváckého koláče. Finanční zprávy například uvádějí, že Netflix za původní obsah v roce 2024 utratil 16,2 miliardy dolarů s tím, že letos by to mohlo být až 18 miliard. Jen pro srovnání: letošní rekordní rozpočet na výstavbu českých dálnic, silnic a modernizaci železniční dopravy je 160 milionů korun českých. Netflix tedy hodlá letos za tvorbu utratit 2,5x víc a k tomu ještě nějaké drobné.

Při operování s touto těžko představitelnou částkou je ale jasné, že tlak investorů je obrovský, takže přichází na řadu racionalizace. Výroba seriálu, který nepřitáhne nové předplatitele nebo nezaručí dlouhodobé zapojení publika, je považována za ztrátovou investici. Na tom nic nezmění ani relativně slušná divácká základna nebo nadšené ohlasy kritiky. To byl například osud netflixovského seriálu 1899, který platforma ukončila po první sérii, ačkoliv šlo o veskrze velmi kladně přijaté dílo. Důvodem měla být mimo jiné i nízká tzv. viewing efficiency (efektivita sledování). Seriál byl nákladný, a přestože měl nadšené fanoušky, nevykazoval dostatečnou návratnost.

Peoplemetry nelžou

V éře streamingu jsou rozhodnutí stále častěji založena na datech: míře dokončení celé sezony, retenci předplatitelů po zhlédnutí nebo tzv. completion rate - tedy kolik diváků se dokoukalo až do konce. I zde se ukazuje, že dobré recenze a loajální komunita nejsou zárukou přežití.

Změnu diktuje také chování samotných diváků. Ti dnes často sledují několik seriálů najednou, skáčou mezi platformami a máloco sledují pravidelně. Divácká "dokoukatelnost" seriálů je nízká i u titulů, které mají silný start. Důsledkem je, že platformy začínají sázet více na tzv. binge-friendly obsah, tedy kratší série "na jedno posezení", jasně dané žánry a srozumitelný marketing. Rozvleklé narativy nebo experimentální formy tak často zůstávají stranou, protože v analýzách dat jednoduše propadávají.

Rušení ale může mít samozřejmě i jiné důvody, někdy i velmi praktického charakteru. Například streamovací gigant HBO Max po fúzi Warner Bros. Discovery kompletně změnil strategii. Starší obsah začal mizet kvůli účetním odpisům nebo prostě coby oběť fúze, jako tomu bylo například u očekávaného filmu Batgirl, který se nakonec nikdy nedostal k divákům.

Max vévodí popravčí četě

Zajímavé jsou i samotné statistiky streamovacích společností. Například podle americké studie společnosti Watch in America jen v roce 2024 Netflix zrušil 16 oblíbených seriálů (nemluvě o celé řadě menších či neanglicky mluvených děl). Na popravčím špalku se ocitly seriály jako Arcane, Barbaři, Mrtví mladí detektivové nebo do řeckých mýtů laděné dílo Kaos, ve kterém si Jeff Goldblum zahrál samotného Dia a i podle masivní marketingové kampaně si od tohoto seriálu streamovací služba hodně slibovala.

Podle dat magazínu Variety je ale v tomto ohledu nejvýkonnějším "vrahem"  streamovací služba Max, která v roce 2024 "zařízla" až 26,9 % své původní produkce. V těsném závěsu ji následuje Disney+ (21,1 %) a i v ČR hojně sledovaný Netflix je pátý (10,2 %).

I v Česku škrtáme

I když konkrétní data o zrušených českých seriálech nejsou veřejně dostupná, rozhodnutí o škrtání rozpočtů, rušení stanic a změny v programové nabídce naznačují, že i v České republice se zmíněný trend může projevovat. V tuzemských televizích si například výborně vedou stále velmi oblíbené detektivní seriály, jako jsou Případy 1. oddělení, nebo naopak etablované "nekonečné" seriály typu Ulice. Na opačném konci spektra jsou pak díla jako odbornou i laickou veřejností kritizovaný seriál Eliška a Damián nebo komediálně romantický seriál Lež na pláži. České publikum se ale například nedočkalo ani další řady poměrně originálního retro seriálu To se vysvětlí, soudruzi! (2024) o vyšetřovatelích z Ústavu paranormálních jevů.

Zásadním rozdílem oproti globálním platformám je velikost trhu. České publikum není tak početné a rozpočty jsou u nás poměrně omezené. Jeden větší neúspěšný projekt může znamenat dlouhodobý výpadek v plánované tvorbě.

Například Česká televize v roce 2023 oznámila rozpočtové škrty ve výši 910 milionů korun, což vedlo ke zrušení stanice ČT3, omezení sportovního vysílání a útlumu studiové výroby. Další škrty přišly letos. Programový ředitel Milan Fridrich už dříve varoval, že pokud se nezvýší televizní poplatky, bude muset ČT od roku 2026 výrazně omezit původní dramatickou tvorbu, tedy pochopitelně i seriály.

Neobstojíš? Končíš!

Obecný trend rušení a předčasného ukončování už rozjetých projektů navíc rozhodně nespěje ke svému konci. Nejasný je v tuto chvíli například osud někdejšího seriálového hitu The Last of Us. Ten svou první sérií uchvátil diváky i kritiku, avšak ve své druhé sérii spíše už jen paběrkoval. Kromě klesající sledovanosti se objevila i silná kritika za slabou dějovou zápletku a pomalé tempo. Tvůrci se nechali slyšet, že pro dílo plánují ještě další dvě série. Pokud nám ale dosavadní zkušenosti něco dávají jasně najevo, tak je to fakt, že i prvotní úspěch, slušná divácká čísla (i když klesající) a silná značka negarantují vůbec nic.