Podle průzkumu organizace Vandenberg Coalition považuje 77 procent Trumpových voličů Rusko za hrozbu. Tři čtvrtiny se domnívají, že pokud nebude ruský prezident Vladimir Putin zastaven, napadne další evropské státy. Podpora sankcí proti Rusku je výrazná: 76 procent voličů Donalda Trumpa podporuje zpřísnění sankcí vůči ruskému energetickému sektoru.

Jakkoli Trump sází na přímá jednání s Kremlem a proklamuje, že jedině on dokáže válku na Ukrajině ukončit, podle jeho vlastních voličů by neměl být vůči Moskvě měkký. Jen 18 procent republikánů uvedlo, že USA by Ukrajinu neměly podporovat vůbec. Naproti tomu 48 procent souhlasí s přísnějšími sankcemi, 34 procent podporuje dodávky obranných zbraní, 32 procent dokonce i zbraní útočných. Ekonomickou pomoc by podle průzkumu Kyjevu poskytlo 27 procent dotázaných.

Viníkem je Putin

Za neúspěch jednání o příměří obviňuje 57 procent Trumpových voličů přímo Putina, zatímco Trumpa viní z toho samého jen 12 procent. Naopak 18 procent respondentů vidí problém na straně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Zajímavé je, že současní podporovatelé Donalda Trumpa odmítají izolacionismus jako směr americké politiky. Až 92 procent z nich říká, že Amerika je bezpečnější, když je světovým lídrem; 90 procent uvedlo, že USA by měly zůstat nejmocnější zemí světa. Více než 90 procent respondentů rovněž podporuje zahraničněpolitické vedení, které drží pod kontrolou Rusko, Čínu a Írán. Hlavní důvody? Podle většiny dotázaných síla USA odrazuje útoky, chrání americké pracovníky i spotřebitele a představuje hodnotový protipól k autoritářským režimům.

Spokojenost s Trumpovým výkonem v zahraniční politice je vysoká: 84 procent jeho voličů ji hodnotí kladně, z toho polovina dokonce "velmi kladně". Mezi důvody uvádějí mimo jiné přísnější vymáhání imigračních zákonů (41 procent), Trumpovo razantní vystupování vůči Íránu (23 procent) nebo jeho podporu amerického průmyslu (19 procent).

Trump přitvrzuje, Kreml mlčí

Trump sám se snaží reagovat na tvrdé postoje svých voličů. Vyslal zvláštního vyslance Stevea Witkoffa do Moskvy a dal Kremlu termín, do kterého má přistoupit na mírovou dohodu.

Pokud Rusko neustoupí, pohrozil Trump přísnějšími ekonomickými sankcemi a sekundárními cly na země, které od Ruska nakupují ropu - především Čínu a Indii. Trump však zároveň v rozhovorech připustil, že si není jistý, zda budou sankce fungovat. "Rusové jsou v jejich obcházení velmi zruční," prohlásil.

Kreml mezitím reaguje vyčkávavě. Podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova se ruští představitelé chtějí s Witkoffem setkat a považují rozhovory za "věcné a užitečné". O ústupcích ale zatím nic nenasvědčuje.

Zatímco Trumpova administrativa vyvíjí diplomatický tlak, ruská armáda pokračuje v postupu na východní frontě. Cílem je město Pokrovsk, důležitý logistický uzel. Podle OSN si válka vyžádala již více než 12 000 civilních obětí. Ukrajina přitom útočí na ruské cíle i hluboko za frontou - naposledy dronovým útokem na ropný sklad u Soči.

Napětí tak roste nejen mezi válčícími stranami, ale i v americké domácí politice. Trump čelí rostoucím očekáváním, že vůči Moskvě přitvrdí. A podle čísel z průzkumu se zdá, že váhavost nebo neúspěch v této oblasti by mohl mít dopad na jeho pozici mezi vlastními voliči.