Sport vs. chytré telefony? Vědecká studie ukazuje, že v tomhle zápase získávají čím dál větší náskok mobily a další elektronika. Odborníci dokonce nadhazují, že zvrátit skóre by měly zákonné zákazy na omezení dětského času u displejů.

Ta studie se jmenuje Sociodemografické a další faktory přispívající k nadměrnému trávení volného času u obrazovek u dětí předškolního věku. Sběr dat se uskutečnil v roce 2021 v Česku, na Slovensku a ve Finsku a výsledky byly publikovány v minulém roce.

Mainstreamová společnost je však nezaznamenala. Přitom by v pudu vlastní sebezáchovy měla. Proč?

Vědci zjistili, že největšími kamarády už i malých školáčků od první do třetí třídy nejsou hry na babu, házení s míčem, nýbrž obrazovky chytrých telefonů, počítačů, televizí a jiných elektronických zařízení.

"Denní čas strávený rekreačně (ve volném čase) u obrazovky u dětí na základě hlášení rodičů byl vysoký ve srovnání s doporučeným dvouhodinovým limitem. Medián denní doby strávené před obrazovkou u dětí navštěvujících 1. až 3. ročník základní školy byl 3,5 hodiny a 80 % dětí překročilo hranici 2 hodiny před obrazovkou, kterou dříve zavedla Americká akademie pediatrie," hlásí výzkum.

Malé srovnání: v letech 2015 a 2017 v rámci projektu zaměřeného na dětskou obezitu byla provedena podobná studie mezi 6-9letými dětmi z 19 zemí (včetně Česka). Jak to tehdy dopadlo?

Průměrný volný čas strávený u obrazovek byl u dětí ve východní Evropě 1,7 hodiny denně, což bylo o něco vyšší než v jižní Evropě, ale o něco nižší než v severní Evropě. Když si uvědomíme, že řada odborníků mimo Ameriku tvrdí, že i dvě hodiny denně u obrazovek jsou pro děti příliš, stejně jako hodina a půl, je to pobídka k silnému alarmu.

Globální průšvih

Nepochybujte o tom, že se jedná o globální průšvih.

"Denní hodnoty získané v rámci této studie v Česku, na Slovensku a Finsku byly srovnatelné s nedávnými údaji z USA, což naznačuje, že nadměrné používání obrazovek u dětí školního věku je pravděpodobně globálním jevem, který bude třeba řešit, přestože se uznává, že pouhý rozsah používání obrazovek není tak důležitý jako kvalita obsahu a další aspekty používání obrazovek," konstatovali vědci.

Ti pátrali také po tom, co všechno má vliv na dobu, kterou caparti screenují očima displeje. Přišli na tyto zajímavé skutečnosti.

Chlapci vykazovali významně vyšší dobu strávenou u displejů než dívky.

Děti ve 3. třídě pobývaly největší čas u obrazovek.

Vyšší porce byla zjištěna u jedináčka a nejmladšího dítěte ve srovnání s ostatními sourozenci.

Děti z neporušených rodin měly nižší dobu než děti z rozvrácených rodin.

Děti z rodin s nízkými příjmy trávily nejvyšší čas u obrazovek.

Pokud dítě mělo zařízení výhradně pro osobní potřebu, strávilo také vyšší denní čas u displeje. Lhostejno, jestli šlo o chytrý telefon, tablet, anebo něco jiného.

Nyní velký pozor!

Pokud si myslíte, že hůř v tomto směru bylo za pandemie COVID-19, během které se konalo vyučování na dálku prostřednictvím počítačů, tabletů či chytrých telefonů, jste na omylu.

"Průměrná míra dětí školního věku, které měly denní dobu strávenou před obrazovkami vyšší než 2 hodiny denně, byla před lednem 2020 41,3 % a 59,4 % po něm," upozornili vědečtí pracovníci s tím, že relevantních důkazů o používání obrazovek během pandemie COVID-19 u dětí ve věku 6 až 10 let je však málo.

I tak je nutné brát tyto informace jako impulz k akcím na zastavení škodlivého trendu. Jinak bude co nevidět ještě hůř.

Co konkrétně dělat?

"Pediatrové by měli i nadále radit rodičům, aby omezili celkový čas strávený u obrazovky mimo vzdělávací účely na maximálně 2 hodiny denně," radí autoři analýzy. "V nedávné studii se 709 dětmi ve věku 7 až 12 let měly děti, které nedodržovaly doporučení Americké akademie pediatrie o maximálně dvou hodinách u obrazovek denně, 11 000 až 13 000 kroků na krokoměru denně, což mělo za následek 3 až 4krát vyšší pravděpodobnost nadváhy."

Jenže není to házení hrachu na stěnu?

Vždyť v posledních letech ze všech stran všichni slyšíme, jak je důležité se hýbat, správně jíst a spát, a naopak omezit virtuální aktivity. Ovšem skutek utek.

Prozíravější rodiče třeba potomkům určí denní limity pro používání elektronických lákadel, ale s kontrolou jsou na štíru. Vynalézavá dítka hnaná absťákem je dokážou překabátit.

Volání po restrikcích

Nenadešla tedy chvíle pro zákonné restrikce?

"Rodiče a příslušné profese by měli být informováni o vhodnosti regulace a měla by jim být poskytnuta další podpora ke zlepšení jejich regulačního úsilí," doporučuje studie. "Zjištění mohou být zajímavá pro odborníky, pedagogy a rodiče, stejně jako pro lidi s rozhodovacími pravomocemi při vyvažování bezpečnosti a dostupnosti elektronických zařízení."

Je dobré si připomenut, že právě vlastnictví zařízení dítětem významně zvýšilo sexuální zneužívání.

Norské školy už k zákazu mobilních telefonů přistoupily před více než deseti lety. Ne že by čekaly na příkaz shora, udělaly to samy. Obsáhlá studie z období 2010 až 2018 potvrdila, že to bylo dobré rozhodnutí.

Zlepšily se studijní výsledky žáků, omezila se šikana a snížila se potřeba poradenství od psychologů. Největší prospěch z těchto opatření měly dívky.

"Telefony naprosto odvádějí pozornost. I když má dítě během vyučování telefon jen v kapse, pokud je telefon zapnutý, pokaždé, když zavibruje, což je neustále, mysl dítěte se automaticky přesouvá od toho, co učitel učí, k telefonu," uvedl Tom Kersting, psychoterapeut, který 25 let působil jako školní poradce pro Epoch Times.

Ve Francii burcuje k podobným činům hlava státu. Prezident Emmanuel Macron po tragickém útoku na škole v Nogentu, kde čtrnáctiletý student nožem zavraždil asistentku pedagoga, zavelel k okamžitému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, země Galského kohouta podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

"Nemůžeme čekat," zdůraznil Macron v televizním vystoupení na stanici France 2.

Francie společně s Řeckem a Španělskem dlouhodobě tlačí na omezení času, který mladiství tráví online. Dánské předsednictví Rady EU chce tuhle snahu zařadit mezi priority.

Statistiky z Dánska říkají, že téměř polovina dětí pod 10 let má účet na sociálních sítích a většina je aktivní nejpozději ve 13 letech.

Jak zareagujeme na digitální ochranu dětí v Česku?