Cristiano Ronaldo, fotbalová superhvězda, angažoval před lety do svého osobního servisního týmu specialistu na spánek. Věděl, že pokud chce být pořád na trávníku nejlepší, musí co nejlépe nejen trénovat, ale i regenerovat.

Erling Haaland, gólové monstrum z Manchesteru City, také nic v tomhle ohledu nepodceňuje. Pár hodin před spaním si nasazuje oranžově zabarvené brýle s modrým světlem, jež blokují vysoce intenzivní digitální světlo. 

Mobilní telefon si dává do tichého režimu, a pokud to jde, chodí spát ve stejnou dobu, většinou okolo 22:00 až 22:30. Norský fenomén má navíc na prstu speciální prsten, který měří kvalitu spánku, teplotu a srdeční frekvenci.

České děti, sportovní i nesportovní, míří k opaku. Pokud tomu nevěříte, přesvědčí vás studie HBSC Univerzity Palackého v Olomouci, jež vědecky zkoumala, jak na tom je aktuální mladá generace s délkou a kvalitou spánku.

Výsledky jsou, mírně řečeno, velmi znepokojující.

Citujme hned klíčový poznatek z letošní studie, který představil internetový portál Zdravá generace: "Délka spánku u nejmladší generace se postupně snižuje. Poprvé za dobu sledování spánkových návyků se ve všední dny dostala pod hranici 8 hodin: Když se vstává do školy, věnují české děti spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního národního sběru dat v roce 2018 se doba spánku dětí ve věku 11-15 let zkrátila o 11 minut.. Když aktuální data srovnáme s ještě dřívější studií z roku 2014, rozdíl je už více než 20minutový. Denně."

Kdyby takhle spali, respektive nespali, Ronaldo s Haalandem, byli by z nich brzy trosky a ne fotbalové superstars pobírající stamiliony týdně a mající na sociálních sítích mraky followerů.

I pro mnohé tuzemské špunty jsou oba nedotknutelnými idoly, přesto jejich zdravý životní styl odmítají následovat.

Délka spánku u nich klesá s věkem. Jedenáctileté děti se ještě v běžné školní dny lehce dostanou nad hranici osmi a půl hodin (Ronaldo spí v pracovní dny 12 hodin), patnáctiletí se sotva vyšplhají už jen na 7 a půl hodiny.

Chlapci spí v týdenním školním režimu o 5 minut déle než dívky, ty si naopak víc přispí o víkendu.

Kolik by toho vlastně měly děti a teenageři denně naspat? Tady jsou mezinárodně doporučené normy.

Předškolní děti 3-5 let: 10-13 hodin.

Školáci 6-12 let: 9-12 hodin.

Teenageři: 8-10 hodin.

K čemu dospějeme, když tímhle metrem změříme české děti?

"Každý druhý školák ve věku 11-15 let spí méně, než by bylo žádoucí. Ve školní dny se nepodaří splnit spánková doporučení 49 % českých dětí. Přitom například v roce 2014 patřilo k nespáčům pouze 35 % školáků. Data naznačují drobný rozdíl mezi pohlavími, o něco disciplinovanější jsou chlapci: Ve všední dny spí dostatečně dlouho 53 % chlapců a 48 % dívek," hlásí studie.

Dospí to omladina aspoň o víkendech?

"Ve srovnání se všedními dny si prodlouží spánek o zhruba hodinu a půl, na 9 hodin a 31 minut. I to je méně než dříve, byť 12minutový rozdíl ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 se nemusí jevit jako velký. Jenže z hlediska zdravotních dopadů by spánek měl být pravidelný bez ohledu na to, zda děti vstávají do školy, či ne. Víkendové 'dospávání' deficitu nasbíraného během školních dní může souviset s jevem, kterému říkáme sociální jet lag," upozorňují vědci.

Co znamená sociální jet lag?

Všichni známe pojem jet lag z cestování, kdy má člověk kvůli odlišným časovým pásmům posunuté přirozené střídání denního a nočního rytmu.

Sociální jet lag způsobují rozdíly mezi dobou, kdy dítě vstává z postele do školy, a o víkendu, kdy ho nelimituje školní zvonění. Tenhle příkop se prohlubuje.

"Čím starší školák, tím je rozdíl větší. Páťáci spí ve školní dny v průměru o 1 hodinu a 12 minut méně než o víkendech, sedmáci o 1 hodinu a 38 minut, a u deváťáků se rozdíl blíží dvěma hodinám (1 hodina a 52 minut). V okamžiku, kdy se rozdíl mezi spánkovými návyky o víkendu a ve všední dny přehoupne přes 2 hodiny, začínáme mluvit o zdravotních rizicích, prokázaných řadou odborných studií. A vězte, že 2hodinovou hranici překonává 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků. Typičtější je víkendové dospávání deficitu pro dívky než pro chlapce," zdůrazňuje odborná hloubková studie.

Není na škodu si nyní připomenout, k čemu vede absence plnohodnotného spánku - ke ztrátě energie, zvětšení náklonnosti k depresím, podrážděnosti, nervozitě, nadváze, obezitě. A také zvyšuje riziko sklouznutí k drogám či alkoholu.

Co s tím?

Vrátit se ke správným návykům, které měly předchozí generace. Alfou a omegou je chodit spát včas. Když školáci na dobrou noc scrollují nebo si pustí oblíbený seriál na Netflixu, často se stane, že zavřou oči, až když už za okny svítá.

Před uložením ke spánku děti i dospělí potřebují klid. Pokud si jde ratolest do svého pokojíku lehnout a rodiče si v obýváku vjedou do vlasů, bude se převalovat na posteli a úzkost jí nedovolí zabrat.

Je mnohem lepší, když si rodina odpoledne či vpodvečer společně zasportuje, po zdravé večeři si společně všichni prozradí, co během dne prožili, a pak jdou s čistou hlavou bez rušivých myšlenek na kutě.

"Školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času, než jejich vrstevníci, kteří spánku nevěnují dost času. Anebo naopak - školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení," doplňují autoři studie.

Ronaldo s Haalandem to pochopili už dávno, proto jsou úspěšní a dobře se jim žije. Nebylo by na škodu, kdyby se české děti a jejich mámy a tátové jimi nechali inspirovat.