Poslední útok Ukrajinců na závod, ke kterému došlo začátkem léta, způsobil jen malé škody. A podle zakladatele ukrajinské analytické skupiny Frontelligence Insight Tatarigamiho ani případné nálety na továrnu v příštích týdnech nesníží výrobu Šahídů o velký počet.

Podle něj měly sice ukrajinské síly úspěch s operací Pavučina, kdy dokázaly vážně poškodit ruskou bombardovací flotilu, to bylo ale jednodušší. "Bombardéry jsou křehké, drahé a velmi těžko nahraditelné. Rozsáhlá továrna na drony 1300 kilometrů od rusko-ukrajinských hranic je naopak odolná. Fráze 'Nezastavuj kulku, zastav střelce' může znít přesvědčivě, když se ale použije na bombardéry, ne pro výrobní závod," vysvětlil Tatarigami.

Továrna na Šahídy je obrovská. "Není to žádná skromná dílna," napsal zakladatel Frontelligence Insight. Závod zabírá 15,8 hektaru (velikost zhruba 16 fotbalových hřišť) a plánuje se "dále rozšiřovat". Rusko tento týden zveřejnilo propagandistické video, které ukazovalo teenagery, jak sestavují drony Geran-2, které se používají k útokům na Ukrajinu.

Továrna v Tatarstánu je podle Kremlu jedním z hlavních ruských výrobních center a od května podle oficiálních informací vyrábí měsíčně 5200 útočných dronů typu Šahíd a návnad, které jako tyto bezpilotní letouny vypadají.

"Toto je největší a zároveň nejtajnější takový závod na světě," řekl televizní stanici Zvezda ředitel továrny Timur Šagivalijev. "Kdysi se plánovalo vyrobit několik tisíc dronů - nyní jich vyrábíme devětkrát více, než se plánovalo," doplnil.

Všechny ukrajinské úderné drony dlouhého doletu, které jsou schopné doletět trasu 1300 kilometrů do Jelabugy, jako je třeba bezpilotní letoun An-196 Ljutyj, nesou malé bojové hlavice o hmotnosti nanejvýš několika desítek kilogramů.

"Každý dron, který je schopen urazit takovou vzdálenost, musí nést značný náklad paliva, což zase omezuje nosnost výbušniny, kterou může vzít," poznamenal Tatarigami. "Stručně řečeno, drony, které mohou doletět tak daleko, obvykle nemohou dopravit takový druh užitečného nákladu, který je potřebný k tomu, aby způsobily vážné nebo trvalé škody na tak velkém objektu," dodal.

Ukrajina sice každoročně vyrábí desítky tisíc bezpilotních letounů s dlouhým doletem, ale k významnému poškození elektrárny Jelabuga by jich bylo zapotřebí hodně a ještě by musely udeřit všechny najednou.

Alternativně by Ukrajina potřebovala těžké řízené střely dlouhého doletu podobné třídy, jako jsou americké Tomahawky, a také přesné zpravodajské informace o nejkritičtějších článcích výrobního závodu. "Takové cíle by měly být neutralizovány kobercovým bombardováním nebo vícenásobnými raketovými údery zaměřenými na nejslabší místa továrny," vysvětlil Tatarigami. "A v současné době Ukrajina nemá kapacity k provádění takových operací," upozornil.

"Teoreticky je možná vnitřní sabotáž nebo operace ve stylu Pavučiny, která se zaměří na klíčové komponenty zařízení. Samotné útoky ale pravděpodobně nezpůsobí trvalé zastavení výroby. V nejlepším případě by zapříčinily dočasné narušení a bylo by obtížné údery znovu zopakovat," vysvětlil.

Podle Tatarigamiho to ale neznamená, že se v budoucnu Ukrajině útok na Jelabugu nepodaří. "Přibývá stále lepších ukrajinských dronů a raket, takže elektrárna může být díky schopnosti rychlého vývoje jednoho dne zranitelná," popsal s tím, že ale zatím závod chrlí stovky bezpilotních letounů denně a Ukrajina nemůže dělat nic, aby tomu zabránila.

"Katastrofální." Ruští vojáci se vzdali a odhalili detaily Putinovy časované bomby (celý článek s videem zde)