Zástupci firem to uvedli u příležitosti představení odborné platformy Zaměstnavatelé pro zdraví (nejen) zaměstnanců a udržitelné zdravotnictví na konferenci Zdravotnictví 2026. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun ročně, většinu příjmů tvoří odvody firem a zaměstnanců.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký uvedl, že žádná z kandidujících stran v programu zvyšování odvodů na zdravotní pojištění nemá. "Pokud se podíváme na prognózy zdravotního pojištění a jiné trendy, tak pokud se nic nezmění, není otázka, jestli (to někdo navrhne), ale kdy," řekl Horecký.

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček označil zvýšení odvodů za noční můru, protože by to ještě zdražilo cenu už tak odvody vysoce zatížené práce a snížilo konkurenceschopnost českých firem. Senátor Tomáš Fiala (za ODS) připustil, že odvody by se zvyšovat mohly. "Nelze úplně vyloučit, že to vyšším procentem skončí. Třeba o jedno procento, o dvě," řekl odpoledne v panelové diskusi.

V současné době do systému hradí zaměstnavatel devět procent a zaměstnanec 4,5 procenta z hrubé mzdy. Za státní pojištěnce, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo senioři, platí stát z rozpočtu 2127 korun měsíčně. "Sedmdesát procent prostředků, které jdou do zdravotnictví je z kapes zaměstnanců a zaměstnavatelů," uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Tomáš Kolář.

Firmy zároveň chtějí apelovat na to, aby bylo hospodaření systému vyrovnané, což v posledních letech není. S tím souhlasí i zdravotní pojišťovny. "Pokud nechceme zvyšovat příjmovou stránku, je potřeba se zaměřit na vnitřní efektivitu," uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Ministerstvo zdravotnictví i na příští rok navrhuje úhradovou vyhlášku se schodkem, má být 6,5 miliardy korun. Její definitivní verzi musí publikovat do konce října.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nová vyhláška od ledna umožní zdravotním pojišťovnám spolupracovat se zaměstnavateli na programech podpory zdraví. "Programy jsou spojené s daňovým zvýhodněním a je to tak správné," řekl Válek.

Podle Horeckého se některé firmy chtějí zavázat, že budou mít určitý podíl zaměstnanců, kteří absolvují preventivní prohlídky u praktiků, screeningová vyšetření ke včasnému odhalení rakoviny nebo očkování. "Musíme prevenci přinést až k tomu zaměstnanci," dodal.

Například pro očkování na pracovišti je ale podle něj třeba ještě změnit legislativu. Podle Koláře, který je šéfem firmy Linet, tam program prevence na pracovišti funguje mnoho let. Lidé absolvují například oční nebo kožní vyšetření. "Na začátku byl zájem minimální, teď nám program běží celý týden. Zúčastní se ho vysoké procento lidí," řekl.