Malebné údolí řeky Abavy, okolo louky, lesy a pole. Vedle místní silnice se tady, nedaleko slavné lotyšské vinné hory Sabile, která údajně patřila mezi nejsevernější vinice světa, a něco kolem sta kilometrů severozápadně od Rigy, nachází rodinná farma a vinařství Girtse Dzērva. Ten kromě toho pěstuje i další plodiny, má několik krav na maso a kůži i pár včelstev. 

Tajemství toho, že je schopný tady víno i přes složité podmínky severu Evropy pěstovat, prozrazuje v podstatě ihned. Jde totiž o vhodně vybrané odrůdy vinné révy a místní písčitou půdu. "Pěstuju tady červenou odrůdu Isabella, známé sovětské víno," ukazuje na vzorně vysazené řádky vinné révy její majitel.

Základ Isabelly pochází z americké staré vinné révy a vyznačuje se tím, že je schopná zvládnout chladné prostředí. Mimo to ale má pět bílých a pět červených odrůd, některé vyšlechtěné v Lotyšsku, jiné v Litvě i v dalších evropských zemích.

"V zimě tady máme někdy minus 20, 30 stupňů. A obecně nemáme tolik slunečných dní. Zatímco Evropané jich v průměru mají 130 až 140 ročně, my si musíme vystačit se stovkou, proto potřebujeme hrozny s kratší vegetační dobou," vysvětluje Girts. Ty podle něj v zimě a na jaře "spí" déle, ovšem pak rostou velice intenzivně a z nízkých keříků na konci června bude na sklonku září - pokud se vše podaří, jak má - bohatá sklizeň hroznů.

Hlavních dvou rozdílů v pěstování tady na severu a jinde si všimne i nezkušené oko: čeští a další evropští vinaři pěstují vinnou révu na rozdíl od Lotyšů na podnoži z některých odolnějších odrůd. A zatímco na Pálavě či v jiných vinných oblastech místní vinaři nechávají hlínu mezi rostlinami odhalenou, Girts Dzērve ji zakrývá senem nebo dřevěnou štěpkou.

Víno ve sklenících? Tady ještě ne

Lotyšsko ovšem není jediná země na severu Evropy, kde lze pěstovat víno. V nedalekém Estonsku například existuje přes 20 oficiálních vinařství, přicházejí i zprávy o pokusech ze Švédska, Norska nebo Finska. Tam ale pěstování probíhá hlavně ve sklenících, Lotyšsko je tak při cestě směrem na sever poslední zemí, kde ještě hrozny "vidí" na oblohu - a v zimě tak rostliny mohou "vidět" třeba i na polární záři.

Kromě vhodných odrůd pomáhá pěstování také globální oteplování - například od roku 1979 do roku 2024 se průměrná roční teplota v Lotyšsku zvedla o dva a půl stupně. Víno však v regionu pěstovali už před stovkami let.

"Už ve středověku se ve vedlejším Sabile rozhodli pěstovat víno. Šlo to, ale byla to šílená práce," tvrdí mladý farmář. Místní lidé totiž využili toho, že je blízko řeka a "jižní svah" tohoto typu je jenom jedním z mála v rovinaté zemi. Tehdy ale přivezli italské a francouzské odrůdy. "Aby je ochránili před zimou, museli je na zimu zasypat pod hlínu. Někteří to dělají i teď, ale představte si, že začne jaro a vy zase musíte každou jednotlivou rostlinu odhrabat," upozorňuje.

Pak byl kopec po léta opuštěný, než v 90. letech přišli lotyšští vědci z oblasti zemědělství a vysadili tam odrůdy vhodné pro tamní podnebí. "Moje matka tam byla po roce 2000 hlavní zahradnicí. Víno z kopce tak zpracovávám já, je v mém sklepě," chlubí se.

Potvrzuje také to, že kopec patří lotyšskému státu, takže podle místních zákonů ho nelze koupit a víno z hroznů na něm vypěstovaných se nesmí prodávat. "Dostupné je oficiálně pouze jednou ročně, při vinném festivalu v rámci bezplatných degustací." 

Kromě rodinného spojení má však vinařství Ģirtsa Dzērva s blízkým úrodným svahem společného víc. "Máme vlastně podobné odrůdy," vysvětluje.

Sladké víno chladného severu

A jak takové víno ze severu Evropy chutná? "Většinu vín dělám jako sladká. Možná se budete ptát proč, ale je to jednoduché. Lidé u nás v regionu mají zkrátka raději sladké chutě u alkoholu - je to poznat jak u likérů, tak u piva či právě vína," vysvětluje mladík.

A podle toho se také prodávají. "Když jedu někam na trh nebo vinný veletrh prodávat víno, tak se ta moje sladká vždycky prodají rychleji než suchá vína kolegů," tvrdí. 

Kromě vína červených, bílých i růžových hroznů Dzērve produkuje i víno z rebarbory, kdoule, angreštu, jeřábu nebo třeba borůvek či jablek. V půllitrových lahvích se ale skrývá i třeba fermentovaná šťáva z rakytníku, malin a brusinek. V celé téměř dvoumilionové zemi je podle Dzērva více než 300 vinařů a více než 90 procent z nich vyrábí takzvané domácí víno - tedy nikoliv hroznové, ale právě ovocné.