Co je to tzv. Chat Control?

Jde o návrh zákona, který by umožnil monitorování komunikace v online prostředí ve jménu boje proti materiálům zobrazujícím sexuální zneužívání dětí (CSAM). Podle zastánců legislativy se jedná o klíčový nástroj ochrany dětí v digitálním prostoru a snaží se ho prosadit již od roku 2022.

Nyní se návrh opět vrátil na pořad dne, protože Dánsko, které momentálně předsedá Radě EU, jej zařadilo mezi své priority.

Jak má zákon fungovat?

Pokud by byl zákon přijat ve své současné podobě, komunikační aplikace - jako WhatsApp nebo Messenger - a také cloudová úložiště či sociální sítě by musely před odesláním zpráv a jejich zašifrováním plošně kontrolovat, zda neobsahují potenciálně nezákonný obsah.

Pokud by algoritmy takový obsah odhalily, byl by nahlášen příslušným úřadům, které by pak mohly komunikaci dešifrovat a sledovat ji podrobněji.

Jaká rizika zákon přináší?

Podle expertů a ochránců soukromí se jedná o nebezpečný precedens pro další regulace internetu. "Jakmile je jednou zaveden nějaký mechanismus, jeho rozšíření je věcí drobné parametrické změny," upozornil expert na kybernetickou bezpečnost Michal Altair Valášek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Valášek také připomíná, že detekční algoritmy často dávají falešně pozitivní i falešně negativní výsledky a navíc nerozpoznají kontext. Plošné skenování by mohlo navíc bezpečnostní složky zahltit falešnými hlášeními a odklonit jejich pozornost od skutečných hrozeb.

Odborníci se rovněž obávají oslabení šifrování, které chrání soukromí uživatelů, a upozorňují, že kriminálníci by se kontrole mohli snadno vyhnout použitím VPN (virtuální privátní sítě), kterou by se mohli k aplikacím přihlásit v zemích mimo EU, kde regulace nebude platit.

Kdo zákon podporuje a kdo je proti?

Podle serveru Fight Chat Control návrh podporuje 15 členských států sedmadvacítky. Mezi nimi je vedle Dánska například Slovensko, Maďarsko, Francie nebo Itálie.

Nerozhodnutých je zatím 8 zemí, včetně Německa - největšího členského státu EU - jehož hlas bude hrát klíčovou roli při finálním rozhodnutí, zda návrh projde, nebo spadne pod stůl.

Proti se zatím jasně vyslovily čtyři státy. Po bok Polska, Rakouska a Nizozemska se v pondělí zařadilo i Česko poté, co vládní představitelé na sociálních sítích vyjádřili jasný nesouhlas s přijetím zákona.

"Ochrana našich dětí je důležitá, ale musíme jí dosáhnout jinak. Ne že to bude znamenat prolomení soukromí milionů lidí. To je nebezpečné a může to být zneužito. Proto jsme to dosud odmítali a odmítneme to i v budoucnu," napsal premiér Petr Fiala na sociální síti X.

Co se musí stát, aby "Chat Control" prošel?

Hlasování Rady EU se očekává 14. října. Pro přijetí návrhu musí alespoň 15 z 27 členských států hlasovat pro, přičemž tyto státy musí zároveň splnit podmínku, že v úhrnu představují alespoň 65 procent populace EU.

Pokud by Rada návrh schválila, poputuje do Evropského parlamentu, který jej může schválit beze změn, odmítnout, nebo navrhnout pozměňovací návrhy. Návrh se stává platným až tehdy, když Rada EU i parlament schválí stejný text.

Podle europoslankyně Markéty Gregorové je ale pozice parlamentu jasně proti, takže i pokud by návrh Radou EU prošel, europoslanci by ho neschválili. "Minimálně další čtyři roky by tedy 'šmírovací' kompromis neměl být. Snahy ale pořád jsou," napsala Gregorová.