Žalobkyně vinila z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čtyři lidi, také tři právnické osoby. Obžalovaní se cítí nevinni. Jde podle nich o historické publikace či sci-fi. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupkyně se odvolala.

Předsedkyně senátu Barbora Sýkorová četla rozhodnutí asi hodinu. Obžalovaní si jej nevyslechli. Dorazili sice k soudní síni, prostřednictvím obhájce ale požádali, aby se jednání konalo v jejich nepřítomnosti, a zůstali před soudní síní. Rozhodnutí si jako veřejnost vyslechlo několik jejich příznivců.

Soud v rozhodnutí vycházel podle Sýkorové především ze závěrů několika znaleckých posudků, jejichž autoři podle ní obžalobu spíše nepodporovali. Jak uvedla, podle znalců obžalovaní knihy nenapsali, pouze je vydali, a to s dodatky. Autoři, kteří je napsali, před nynějším soudem nestáli. Podle znalců šlo o převydání dobových publikací, jejich moderní vydání, kdy publikace nijak neodkazovaly na soudobé hnutí podporující popíraní práv některých skupin. Dovedli si také představit, že si knihy někdo koupí čistě z historického zájmu a potřeby udělat si na věc vlastní obrázek. Podle znalců také neexistuje objektivní pravda a ani žádný seznam zakázaných knih.

Obžalobě čelili Vítězslav Baránek, Pavel Kamas, Erik Sedláček a Lukáš Novák. Všichni dříve uvedli, že jsou nevinni. Kamas řekl, že jde o mrhání časem a penězi daňových poplatníků a že obžaloba nikdy neměla být podána. Obžalobu označil za nesmysl, konstrukci a škemrání o potrestání lidí, kteří psali a malovali. Podle něj šlo o knihy o historii, politice a romány, sci-fi. Kromě čtyř lidí obžalobě čelila nakladatelství Guidemedia, Náš směr a Nakladatelství Pavel Kamas.

Po vyhlášení rozhodnutí Kamas uvedl, že to nečekali a jsou mile překvapeni. Státní zástupkyně Tereza Paseková se na místě odvolala. "Pro mě je s podivem, že v tom jednání, tak, jak jsem ho popsala v obžalobě, soud nespatřuje naplnění trestných činů," řekla novinářům.

Předmětné knihy podle Pasekové šíří antisemitismus a rasismus, popírají holokaust a snaží se očistit vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera. Kromě knih, které zpochybňují fakta o holokaustu nebo nabízejí tzv. alternativní výklad historie, jde například o meziválečné antisemitské publikace. Obžalovaní podle státní zástupkyně vyjadřovali názorové souznění s neonacistickými myšlenkami, jeden z nich měl například doma Hitlerův obraz.

Nakladatelství Guidemedia dříve vydalo také Hitlerovy projevy a čelilo obžalobě ze schvalování genocidy a podpory hnutí směřujícího k potlačení lidských práv a svobod. Nejvyšší soud ale všechny aktéry obžaloby zprostil.