"MiG-21 není jen letadlo nebo kus techniky. Je to důkaz hlubokých vazeb mezi Indií a Moskvou," prohlásil indický ministr obrany Rádžnát Singh. Jde o jednu z vět jeho dlouhého a silně emotivního projevu, kterým se v pátek 26. září 2025 na základně ve městě Čandígarh loučil se zastaralými stíhačkami.

Letectvo, které nyní používá ruské stroje MiG-29, Su-30 či západní stíhačky Mirage 2000 nebo Dassault Rafale, létalo na "jedenadvacítkách" od roku 1962. Z hlediska indického patriotismu se stíhačky s emblematickou špičkou staly symbolem třináctidenní války s Pákistánem v prosinci 1971. A ještě v únoru 2019 se migy zapojily do leteckých útoků na výcvikové kempy teroristů v pákistánském Balakotu.

"Když dnes doprovázíme MiG-21 na jeho odchodu, mám pocit, že se loučíme s kapitolou, která se zlatým písmem zapíše do historie vojenského letectví," procítěně hlásil indický ministr Singh do reproduktorů na letištní ploše. A dodal, že jde o jeden z nejúspěšnějších strojů v historii letectví.

Vyrábělo je i Aero Vodochody

I když indické vzdušné síly (IAF) stály na MiG-21 od roku 1962, jeho generálové v poslední době často upozorňovali, že tolik let prý provozované stíhačky rozhodně nemají. Stáří těch posledních se podle nich pohybovalo "jen" kolem čtyřiceti let.

Celkově bylo v několika závodech v Sovětském svazu a dalších spřízněných zemích od konce 50. let vyrobeno zhruba 11 500 těchto strojů. IAF jich v průběhu minulých desetiletí využívalo celkově 850.

Jednou z továren východního bloku, kde se tyto stíhačky pod sovětskou licencí sestavovaly, bylo i středočeské Aero Vodochody. Šlo o roky 1963 až 1972 a v jeho halách jich českoslovenští konstruktéři pod dohledem Moskvy vyrobili dvě stovky.

Tyto stroje pak ve vzdušných silách Československé lidové armády a později vojska demokratického státu sloužily až do roku 2005. Na konci 80. let se sice počítalo s tím, že by jejich úkoly mohly převzít dvoumotorové stíhačky MiG-29, ale i kvůli nákladnosti provozu z nápadu sešlo.

V Česku překonaly MiG-23, Su-22 i Su-25

Po dělení státu v roce 1993 tak odešly všechny "devětadvacítky" na Slovensko, Praha si nechala MiG-21. Po dlouhých debatách rozhodla, že modernizovat je nedává smysl. V takovém stavu letouny vydržely létat až do roku 2005, čímž přežily stroje MiG-23, Su-22 i Su-25.

Když úlohu migů převzaly švédské supersoniky Jas-39 Gripen, ministerstvo obrany se jich zbavilo jako nepotřebného majetku. Několik jich odkoupila i firma Excalibur Army, tehdy vlastněná miliardářem Jaroslavem Strnadem. Nakonec je musela přeprodat pouze sběratelům, žádná země je do své výzbroje už nechtěla. 

Posledním evropským státem, který "jedenadvacítky" vyřadil, bylo v roce 2024 Chorvatsko. To v prosinci odstavilo všech svých dvanáct strojů a jejich úkoly by měly nově převzít bojové letouny Dassault Rafale.

Rusko představilo vylepšenou stíhačku MiG-35. Nemá konkurenci, tvrdí Rusové (30. 1. 2017)