Když se mozek ocitne pod tlakem - ať už kvůli nutnosti odevzdání práce či domácího úkolu, nebo hlučnému sousedovi - vyšle signál nadledvinám: "Potřebujeme kortizol!" A ty poslušně spustí jeho výrobu. Kortizol pak připraví tělo na akci: zvýší glukózu v krvi, rozproudí energii, zrychlí srdeční tep a zároveň utlumí zbytečnosti jako trávení nebo imunitní reakci.

Krátkodobě je to skvělá věc. Dlouhodobě? Zkáza.

Kortizol hraje klíčovou roli například u metabolismu - pomáhá tělu zpracovávat cukry, tuky i bílkoviny. Působí protizánětlivě, ale při dlouhodobém stresu vás paradoxně může udělat náchylnější k nemocem. Problematický je třeba krevní tlak a funkce srdce. 

Strašákem je nerovnováha

Problém nastává, když je ho moc… nebo naopak málo. Nerovnováha tohoto hormonu může přispět k depresím, úzkostem i výkyvům nálad. Zvýšené hladiny kortizolu (například Cushingův syndrom) jsou spojeny s obezitou, vysokým tlakem, oslabenými kostmi i psychickými problémy. Naopak jeho nízká hladina (například Addisonova choroba) vede k únavě, nízkému tlaku nebo touze po slaném.

Možná jste slyšeli o "únavě nadledvin". Vědecky je to ale mýtus - nadledviny jsou silné a běžným stresem se nevyčerpají. Pokud se neustále cítíte unavení, může jít o něco jiného - například hormonální nerovnováhu nebo chronický stres.

"Onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem nebo nadbytkem kortizolu, jsou velmi komplikovaná, multiorganická a multisystémová," řekla National Geographic Anat Ben-Shlomová, endokrinoložka a docentka medicíny na klinice Cedars-Sinai. Jejich léčba může být složitá - a protože problémy s kortizolem mají společné příznaky s jinými nemocemi, často dochází k chybné diagnóze.

Jak zjistit, co se děje, a stres, který se počítá

Kortizol se dá měřit v krvi, moči i slinách - a hodnoty se mění během dne. Nejvyšší bývají ráno, což je prý mimochodem důvod, proč byste si kávu měli dát až hodinu po probuzení. Jinak kofein zbytečně bojuje s vaším vlastním hormonem.

Kortizol má svoje evoluční kouzlo - pomáhá nám přežít. Ale moderní život ho drží neustále vysoko a to už není zdravé. Dlouhodobý stres je spojován s obezitou, cukrovkou, vysokým tlakem i depresemi.

Co pomáhá? Spánek - pravidelný, kvalitní. Pohyb - ideálně pravidelný, ale bez přetěžování. Strava - méně cukru, více přirozených potravin a vztahy i odpočinek. I obyčejný smích nebo procházka mají léčivý efekt.

Hormony zkuste pochopit

Kortizol je jako oheň - když ho ovládáte, může vás chránit. Když se vymkne kontrole, může spálit všechno kolem. Není potřeba se ho bát, ale ani ignorovat jeho sílu. Pokud máte podezření na hormonální nerovnováhu, nevěřte babským radám na internetu - raději navštivte lékaře. Vaše tělo si zaslouží péči. A kortizol? Ten si zaslouží respekt.