Tento zmatkář, narcis a rodiči kdysi nemilovaný psychopat totiž v důsledku marnivosti i nezkrotné touhy po Nobelově ceně vyjednal mírovou dohodu na Blízkém východě. Čtenáři by měli zajisté pochopit, že tento mír je dílem absolutní náhody a pravděpodobně se stejně nejspíš nezrealizuje. Ale připusťme, že jakékoliv příměří by lidem žijícím v Pásmu Gazy mohlo pomoci.

V podobném duchu bychom mohli okomentovat i náhodné probuzení Evropy, která se tváří v tvář ruskému nebezpečí teprve letos dohodla, že začne brát vážně své dřívější sliby a začne zbrojit aspoň tak, aby se v budoucnu byla schopna bránit. Že ji k tomu nevybíravým způsobem donutil Donald Trump, je samozřejmě také dílem náhody.

A ještě jeden zajímavý kousek se mu čirou náhodou povedl. Při jeho zjevné snaze o zničení amerického hospodářství došlo k tomu, že americký akciový trh je momentálně nejvýš ve své historii. Samozřejmě, je to jakási souhra okolností, která nebude trvat dlouho, a nakonec se ukáže, že ten Trump prostě nestál za nic.

Když za podobnými texty stojí američtí demokraté a jejich příznivci, dá se to považovat do určité míry za logické. Když je však kontinuálně produkují některá česká média s významným postavením na trhu, pak za tím nemůže stát pouze ideologie. Ta hraje důležitou roli zcela jistě, ale přesto si dovolím upozornit na ještě jeden důležitý faktor. I při jeho objasnění si pomohu příkladem.

Před několika týdny proběhla v Praze velká reklamní kampaň na podporu nové knihy amerického spisovatele Dana Browna. Bez uvádění podrobností je to ten, který kdysi napsal thriller Šifra mistra Leonarda, prodal 250 milionů knih a zařadil se mezi deset nejprodávanějších autorů současnosti. Ne, nepíše velkou literaturu. Píše to, co se hodně čte. Navíc se jeho poslední kniha odehrává téměř celá v Praze a tím našemu hlavnímu městu dělá obrovskou reklamu. Co si myslíte, že většinově konstatovali autoři českých komentářů?

Vlastně něco podobného, co platí o Donaldu Trumpovi. Nikdo přitom netvrdí, že Dan Brown píše literárně hodnotná díla. Píše díla čtená. Nikdo netvrdí, že by Donalda Trumpa chtěl pozvat v pátek večer k inspirativnímu rozhovoru nad sklenkou vína, protože je to chytrý a sympatický chlapík.

Přesto ale platí, že bychom měli mít velký respekt před tím, co oba jmenovaní, a každý z nich ve zcela jiné oblasti, udělali. Americký prezident možná přinese mír do některých částí světa, kde se téměř nedá žít. Dan Brown zase prodá miliony knih, kterými své čtenáře potěší. To vůbec není málo.

Sdílený dysrespekt k autoritám k češství určitým způsobem patří. Jakmile je však spojován i s celosvětově významnými počiny na tom kterém poli lidské činnosti, pak je spíš projevem slabosti a zapšklosti svých autorů.