Když si Marija v prosinci vyměňovala zprávy se svým přítelem Pavlem, neměla ani tušení, že právě bojuje v ruské Kurské oblasti. Dozvěděla se to až o několik dní později, když jí jeho spolubojovník řekl, že se její přítel, čtyřiadvacetiletý Pavlo Humenjuk, ztratil u obce Novojvanivka v Kurské oblasti. Stalo se to 6. prosince loňského roku.

Od té doby uplynuly čtyři měsíce a Marija o svém příteli stále nemá žádné informace. Pořád prohledává sociální sítě v naději, že zjistí, jestli vůbec žije. Pětadvacetiletá žena si v té souvislosti také klade otázku, jestli měla kurská operace vůbec smysl.

Podobný pocit sdílejí i další lidé na Ukrajině, tím spíš teď - po ústupu ukrajinských jednotek z většiny území, které vojska Kyjeva obsadila loni v srpnu. "Snažím se věřit, že to stálo za to… ale pokaždé si jen uvědomím, kolik našich obránců jsme tam ztratili. Je to pak složitější. A zvlášť teď, když jsme právě v posledních týdnech tolik ztratili," řekla Marija agentuře Reuters.

V komentářích k příspěvku na Facebooku, v němž Pavlovi příbuzní prosí o informace, díky kterým by se jim ho podařilo najít, uvedlo šest dalších lidí, že se v Kurské oblasti pohřešují i jejich příbuzní. Oficiální údaje o tom, kolik vojáků Ukrajina v Kurské oblasti ztratila, nejsou veřejně známé, jde o vojenské tajemství.

Marija uvedla, že se chystá vstoupit do ozbrojených sil a na "mír za každou cenu" připravená není. "Vzdát se teď nějakého mírového řešení nebude znamenat čest jeho památce," řekla při vzpomínce na svého přítele Pavla. "Takže pokaždé, když se někdo snaží prodat nějaký kus Ukrajiny, neměl by zapomenout na to, co jsme tomu už obětovali. Kolik životů za to naši lidé položili," doplnila.

Když Ukrajina loni v srpnu zahájila vpád do Kurské oblasti, kyjevské jednotky obsadily přibližně 1376 kilometrů čtverečních ruského území. Ukrajina sice k operaci využila jedny ze svých nejzkušenějších brigád, nikdy jich ale nebylo tolik, aby byly schopné udržet větší území.

"Od samého počátku byla logistika vážně komplikovaná, protože jak jsme vstoupili do Kurské oblasti, zajistili jsme sice dostatečnou hloubku, ale nikoliv dostatečnou šířku," vysvětlil ukrajinský zákonodárce a člen parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu Serhij Rachmanin.

Rusko mělo vždy na frontové linii převahu v počtu mužů. Kritickou začala být situace koncem loňského roku, kdy Rusko přivedlo do oblasti tisícovky Severokorejců. Ve spolupráci s elitními jednotkami a zkušenými dronaři vojsko Kremlu zesílilo útoky a postoupilo na dostřel klíčové zásobovací cesty.

Neměli jsme vůbec začínat

Ukrajinský voják Oleksij Deševskij, který v bojích v Kurské oblasti přišel o ruku, popsal pro Reuters, že v operaci od začátku neviděl žádnou logiku.

"Myslím, že jsme ji vůbec neměli zahajovat. Jednotky, které jsme ztratili, mohly hnát Rusy od Pokrovsku směrem k Luhansku a Doněcku. Ale když už jsme začali, měli bychom pokračovat a neztratit ty jednotky, které s Rusy mohly bojovat kdekoli jinde na frontě. Nemá smysl se teď jen tak stáhnout. Nechápu to," řekl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že kurská operace splnila svůj účel. Vysvětlil, že přítomnost uvnitř Ruska měla za cíl i ochránit ukrajinská města, jako jsou Sumy a Charkov, a narušit ruské pokusy o vytvoření vlastních ochranných zón v severovýchodních oblastech Ukrajiny.

Rachmanin také popsal, že operace poskytla tolik potřebnou podporu morálky na Ukrajině v obtížném roce 2024 a ukázala schopnost ukrajinské armády vést úspěšné útočné operace. Zároveň ale řekl, že v Kurské oblasti se nešlo udržet navždy, a zapochyboval, jestli ukrajinské vedení vůbec někdy mělo v plánu vyměnit půdu v Rusku za navrácení ukrajinských území, tak jak tvrdilo.

"Vítězství." Putin Trumpa přehrál, ruská média jsou nadšená, říká z Moskvy Just (celý článek s videem zde)