Například ve Španělsku se už ve velkém plní nemocnice - třeba v Katalánsku praskají ve švech nejenom pohotovosti, ale i lůžkové kapacity špitálů. "Problém mají hlavně pediatrická oddělení," píše deník El Nacional. Větší počty nemocných ovšem hlásí i Velká Británie a Itálie.  

Podle hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala by se na to měli připravit hlavně chronicky nemocní lidé, jako jsou cukrovkáři nebo kardiaci.

"Každoročně totiž vidíme v nemocnicích tisíce lidí, kteří na chřipku doplatili - zapříčinila u nich infarkt myokardu nebo metabolický rozvrat," popisuje Smejkal v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Málokdo si přitom podle něj uvědomuje, že chřipka není jen respirační onemocnění, ale může skončit i vážnými komplikacemi. Letos navíc nastoupí dřív a bude i nakažlivější.

Proč letos začíná chřipková epidemie dřív?

Protože nám tady lítá nová varianta viru, na kterou nejsme imunitně připravení. Zatímco v posledních několika letech tady převládal subtyp chřipkového viru A, který označujeme jako H1N1, nyní se do popředí dostává jiný. Tomu říkáme H3N2. Tento subtyp navíc ještě lehce zmutoval. Vznikla úplně nová varianta, která se označuje jako podskupina K.

Tu ale náš imunitní systém nezná. Nedokáže ji proto zachytit a zneškodnit. Rychleji nás tedy napadne a rychleji se taky šíří mezi lidmi.

Takže můžeme čekat náročnou sezonu…

Ano. Epidemie bude pravděpodobně silnější. Lidí se nakazí víc a můžeme počítat i s větším množstvím těžších případů v nemocnicích. Žádná smrtící pandemie z toho ale nebude, toho se bát nemusíme.

Pandemie vzniká obyčejně tak, že se zásadně změní celý virus - jiné je složení celého subtypu A. To se ale naštěstí nestalo. Stále zůstáváme u H1N1 a H3N2, což je dobrá zpráva.

Jak se vlastně stane, že virus chřipky zmutuje? 

Snadno. Je to dáno tím, že má chřipkový virus nestabilní genetickou informaci. To vede k poměrně hojným chybám, když se množí. Většina těchto změn je ale opravdu malá - způsobí třeba jen drobnou odchylku od původního chování.

Velké mutace, které zásadně promění celý typ A, naštěstí nastávají jen vzácně. V takovém případě je zle a hrozí celosvětová pandemie. Ostatně ve 20. století se to několikrát stalo.

Říkáte, že nemocných bude letos pravděpodobně víc. V zahraničí už to vidíme - například ve Španělsku či v Itálii jsou údajně plné nemocnice. Co tedy jako epidemiolog předpovídáte?

Na takové hodnocení jsou asi povolanější. Z toho, jaké informace se ke mně dostávají, je ale pravděpodobné, že se zvětší reprodukční číslo. To znamená, že jeden nemocný pravděpodobně nakazí víc lidí.

U chřipek to obyčejně bývá tak, že se reprodukční číslo pohybuje kolem jedné - jeden nemocný tedy nakazí zhruba jednoho dalšího člověka v okolí. Nový typ může mít toto číslo okolo dvou. Epidemie proto bude větší. Pořád to ale nebude tak hrozné, jako když se mezi lidmi šíří covid nebo spalničky. Tyto viry bývají daleko nakažlivější. 

Pomůže letos očkování proti chřipce? Má vůbec smysl, když tady máme novou a nečekanou variantu viru?

Je pravda, že letošní vakcíny novou podskupinu K2 nezahrnují. Složení letošní vakcíny se totiž doladilo ještě předtím, než tato mutace vznikla. Antigeny, které kolují v populaci, se proto nemusí shodovat s těmi ve vakcíně.

To ale neznamená, že by vakcíny vůbec nefungovaly. Prospěšné budou i tak - zmírní průběh nemoci. Lidé se díky tomu nedostanou na jednotku intenzivní péče do nemocnice, budou mít méně komplikací. 

Pamatovat  by na to měli hlavně chronicky nemocní - například kardiaci nebo diabetici. S těmi se totiž v nemocnici setkáváme kvůli chřipce každoročně - ani tady nemusí poletovat nakažlivější subvarianta. 

Kolik lidí ročně přivede chřipka do nemocnice?

Jsou to tisíce lidí ročně. Určitě je jich víc, než udávají oficiální statistiky. Do těch se totiž nejtěžší případy často ani nedostanou - místo chřipky bývá v propouštěcím nebo úmrtním listu uvedený infarkt myokardu nebo srdeční selhání.

Lidé zkrátka chytí chřipku, ta jim způsobí závažné komplikace a s těmi se pak dostanou do nemocnice. Putují samozřejmě na internu a na kardiologii. To, že za tím původně stála "obyčejná" chřipka, už ale vůbec nikdo neřeší… 

Podobné je to s diabetiky, kterým zase chřipka přivodí metabolický rozvrat. Nebo i jiné komplikace. Ani tyto případy se často nespojují s chřipkou, přestože s ní úzce souvisí. Chřipka zkrátka není jenom respirační onemocnění, na což by měli lidé myslet. Pořád je čas se nechat očkovat.

Kolik lidí nakonec chřipce podlehne?

Udává se, že umírají asi 2000 lidí ročně. Onemocní přitom zhruba desetina populace.