Architektonické studio "No Architects" si vzalo na mušku zdánlivě obyčejný byt o ploše 82 m² v obyčejném činžovním domě - jedno z těch běžných městských bydlení, jakých jsou v Česku tisíce. Výsledkem je prostor, který svou skladbou a nabídkou funkcí připomíná spíše rodinný dům než bytovou jednotku. S trochou nadsázky se dá říct, že vzniklo 11+kk. A to bez ztráty vzdušnosti, originality a detailu.

Co všechno se do bytu vešlo? Vstupní hala s denním světlem, centrální chodba s posezením, dva dětské pokoje (navržené pro tři děti), dvě koupelny, samostatné WC s úložnými prostory, kuchyně se stolováním až pro osm lidí, obývací pokoj s knihovnou, pracovna, rodičovská ložnice a dokonce i domácí sauna. K tomu příruční šatna, sklad a prádelna v jednom. A to vše v rámci průměrného půdorysu. Paráda, že?

Z temné předsíně do světlého domova

Původní byt měl typickou dispozici takzvaného trojtraktu - čtyři nosné stěny vytvářející tři podélné prostory, z nichž prostřední byl temný, bez oken. Předsíň, do které vedly všechny ostatní místnosti, byla tmavá, chladná a neútulná. Pokoje pak byly buď příliš malé, nebo zbytečně velké - a hlavně jich bylo málo pro potřeby mladé rodiny s dětmi.

Architekti šli na věc odvážně - paradoxně začali "plýtváním" prostorem. Do středu dispozice vložili novou, extra dlouhou chodbu, která ovšem není jen komunikačním kanálem, ale stává se místem k sezení, hře i ukládání věcí. Na jejích koncích jsou zaoblené niky s lavicí, knihovnou nebo úložným prostorem. Vstupní hala byla oddělena prosklenou stěnou, která propouští denní světlo z kuchyně, a zároveň chrání soukromí a hygienu hlavního obytného prostoru.

Každý centimetr má smysl

Dětské pokoje byly chytře orientovány do klidného dvora, zatímco ložnice rodičů s pracovním koutem směřují do ulice. Kuchyně se stala centrem dění - s velkým kulatým stolem a uvítacím okénkem do haly. Obývací pokoj je vyvýšený díky pódiu, rámovaný dvojicí knihoven a vybavený rozkládací plochou, která může sloužit jako letiště pro návštěvy i lenošení.

Součástí bytu je i luxusní rodičovská koupelna se saunou - detail, který má i praktický přínos: rodina od té doby v zimě téměř nestoná. Celý byt je sjednocen dubovou podlahou a klidnou paletou tónů v bílé a béžové. Jemný detail a poctivé řemeslo tu hrají významnou roli. Výrazným prvkem je takzvaný zubatý sokl - nízký dřevěný obklad, který se prolíná mezi stěnami, nábytkem a úložnými prvky a sjednocuje celý prostor.

Camera obscura a bydlení s duši

Jako bonus tu vznikla i malá kouzelná hra se světlem - v okamžiku, kdy se zavřou posuvné dveře do kuchyně a okénko mezi halou a kuchyní se zakryje černým papírem s malým otvorem, promění se prostor v cameru obscuru - tedy dírkovou komoru, předchůdce fotoaparátů a zrcadlového promítání. Děti i dospělí tak mohou na vlastní oči zažít základní principy optiky přímo doma.

"Víc, než se zdá" není jen názvem tohoto projektu, ale i přesným shrnutím jeho filozofie. Tento byt ukazuje, že i omezený prostor v činžovním domě může být bohatý - na světlo, nápady, funkce i atmosféru. Když se architektura nevěnuje jen estetickým doplňkům, ale řeší prostor komplexně - od dispozice po technické zázemí - vznikne místo, které nejen slouží, ale také inspiruje. A hlavně má duši.