Ruská novinářka žijící v Praze Farida Kurbangalejevová je v současnosti nejznámějším případem, v němž se Rusko domáhá vydání. Putinův režim ji chce stíhat za údajné teroristické aktivity. Za tímto podezřením však s největší pravděpodobností stojí její kritické vyjadřování k ruské válečné agresi na Ukrajině.

Jak však Aktuálně.cz zjistilo, novinářka není jediná, o koho letos Putin projevil zájem. Městské státní zastupitelství 14. února obdrželo mezinárodní zatykač na ruského podnikatele Andreye T. Podle Kremlu je podezřelý z ekonomických zločinů. Podnikatel Českem jen projížděl, když ho na základě ruské žádosti policie zadržela.

"V roce 2025 bylo prozatím Městskému státnímu zastupitelství v Praze postoupeno k vyřízení šest mezinárodních zatýkacích rozkazů, z tohoto počtu vydala Ruská federace dva," popsal redakci mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Právě úřad pražského žalobce na základě šetření doporučuje soudu, zda je možné dotyčného vydat.

Více než třetina žádostí z Ruska

Aktuálně.cz má k dispozici data tři roky před ruskou invazí na Ukrajinu a tři roky po jejím zahájení. Z údajů plyne, že největší zájem měla Ruská federace o stíhání svých občanů pohybujících se na českém území v loňském roce. Pražští žalobci tehdy dostali na stůl 31 zatykačů a 11 z nich pocházelo z Kremlu.

"Z celkového počtu mezinárodních zatýkacích rozkazů jich tedy Ruská federace vydala 35 procent," vypočítal mluvčí Cimbala. Číslo působí o to dramatičtěji, když se srovná s rokem předchozím. Předloni měly z 36 zatykačů ruské razítko jen čtyři. České úřady ruské justici po zahájení invaze na Ukrajinu nevyhověly ani jednou.

Úlohou pražských žalobců je v této agendě především zjistit, zda tuzemské zákony brání vydání ruských občanů Putinovi. Samotnou důvodnost podezření neprověřují. Když zákonnou překážku neobjeví, soudu doporučí rozhodnout o přípustnosti vydání dotyčného. Konečné slovo v celém procesu má ministr spravedlnosti.

Tuzemské právo zná necelé dvě desítky důvodů, proč odmítnout mezinárodní zatykač. Pro současné Rusko je nejvíce přiléhavý ten, podle něhož existuje "důvodná obava, že by osoba, o jejíž vydání jde, byla v cizím státu vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství (…) nebo pro své politické názory".

Na vyřízení zatykače čeká v hotelu

Zatykač na Andreye T. obdrželi pražští žalobci 14. února. Podle informací redakce jde o podnikatele spojeného s pádem těžební společnosti Petropavlovsk, jež se věnovala dobývání zlata. Svého času patřila na tomto poli mezi pět největších firem v Rusku, ale roku 2022 zbankrotovala. Důvodem měla být rozsáhlá defraudace v podniku.

"V obecné rovině lze pouze doplnit, že předmětný mezinárodní zatýkací rozkaz byl vydán justičním orgánem Ruské federace pro hospodářskou trestnou činnost," uvedl k případu Andreye T. mluvčí Cimbala. Podle zdrojů Aktuálně.cz se podnikatel dopustil zpronevěry mimořádně velkého rozsahu, na vyřízení zatykače čeká v jednom z pražských hotelů.

Žalobci jeho (ne)vydání doporučí soudu nejdříve v dubnu, jak plyne z informací redakce. To samé platí i pro zmíněnou ruskou novinářku Kurbangalejevovou. Původně se závěr žalobců v její kauze očekával do 15. března, ale tento termín se podle zdrojů redakce zcela určitě nestihne.

"Možná se ruské úřady domnívají, že mě mohou tímto způsobem zastrašit. Někteří novináři si myslí, že je to z jejich strany pomsta, protože jsem pracovala pro federální kanál Rossija a pak veřejně kritizovala informační politiku státních ruských médií a celé Putinovy partaje," řekla novinářka Aktuálně.cz, jak snahu Putina vnímá.

Zlom byla invaze na Ukrajinu

Právě ruská invaze na Ukrajinu znamenala přelom v tom, jak česká justice nahlíží na snahu Kremlu o stíhání svých občanů v zahraničí. Útočnou válkou proti suverénní zemi porušil Putin základní principy mezinárodního práva, tuzemské úřady proto nemají jistotu, že Moskva dodržuje právo i v jiných oblastech.

"Ministerstvo spravedlnosti pravidelně konzultuje jeho dopady (vývoje ruské agrese) s ministerstvem zahraničních věcí ve vztahu k možnostem justiční spolupráce ve věcech trestních ve vztahu k Ruské federaci za aktuálních podmínek," sdělil resort Pavla Blažka (ODS) v dubnu 2022.

Nejznámější případ odmítnutí představuje verdikt o nepřípustnosti vydání Jevgenije Sergejeva, spolupracovníka později zabitého lídra ruské opozice Alexeje Navalného. V Rusku byl stíhaný za krádež ropy. "V současné době není vydání vyžádaného do Ruské federace přípustné," rozhodl v březnu 2022 soudce Tomáš Kubovec. Nebyly podle něj záruky, že by pro něj Rusko zajistilo spravedlivý proces.