Očekává se, že zhruba 50 miliard korun bude moci využít Česko na kompenzace zvýšených výdajů firem a domácností po schválení a zavedení evropské směrnice ETS 2. Ta vlivem spuštění nových emisních povolenek prodraží o tisíce korun ročně tankování a vytápění bytů a domů zemním plynem a uhlím.

Politici tvrdí, že směrnici v případě, že povede ke zdražení fosilních paliv (což je ale její prvotní účel), do naší legislativy nezavedou. Jenže pro členské země je to povinnost a státy včetně Česka už chystají své národní plány, jak dopady kompenzovat zejména zranitelným domácnostem. 

Z "fosilního" zdražení se tak před volbami stalo třeskuté politické téma. V Česku po mnoha měsících jednání finišuje s přípravou plánu kompenzací  meziresortní pracovní skupina, která však do voleb podle informací Aktuálně.cz neplánuje podrobné výsledky svého snažení s ohledem na "citlivost tématu" veřejně prezentovat.  

Rakousko, které směrnici a systém nových povolenek zavedlo do praxe už loni, vyplácelo přímo lidem do letoška takzvaný klimabonus. Loni v závislosti na regionu od 145 do 290 eur (zhruba od 3,5 tisíce do sedmi tisíc korun) ročně. Letos klimabonus nahradila jiná forma, podle které lidé dostávají v závislosti na veřejné dostupnosti dopravy o něco nižší částky.

Česko ve svém plánu kompenzací s něčím takovým nepočítá. Peníze z povolenek půjdou na dotace investic v teplárenství nebo ekologičtější dopravě a podle vyjádření mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí také například na renovaci budov, čisté vytápění a chlazení, integraci obnovitelných zdrojů energie, možná i na podporu rekonstrukcí a rozšíření energeticky úsporného sociálního a dostupného nájemního bydlení. Ale také na veřejnou a ekologickou dopravu, včetně rozšíření poptávkové dopravy (na objednávku) v odlehlých regionech.

"Nechceme lidem pořád dávat ryby, my je chceme naučit rybařit," zdůvodnil v rozhovoru pro týdeník Respekt ministr životního prostředí Petr Hladík, proč stát nechystá přímou podporu. 

Meziresortní pracovní skupina vychází z údaje, že v Česku jsou vyšší stovky tisíc, nejspíš od půl do jednoho milionu takzvaných zranitelných domácností. A vedle toho 1,7 milionu zranitelných uživatelů dopravy, tedy zejména nepříliš movitých lidí v regionech a vesnicích, pro které je auto (většinou staršího data výroby) často jediným prostředkem k cestám za nákupy, k lékaři nebo na úřady. 

Ministerstvo podle své mluvčí nepracuje s kategorií "sociálně slabší" domácnosti, ale s podstatně širšími skupinami. "Tedy se skupinami lidí nižšího i středního příjmu, kteří mají příjem do šestého decilu a žijí v budově s příliš vysokými energetickými nároky anebo v oblastech, které jsou špatně dostupné veřejnou dopravou," uvedla pro Aktuálně.cz Veronika Krejčí. Podle jakého klíče ale budou pro ně dotace dostupné, případně byrokraticky náročné, se dosud neví. 

Jak moc zdraží lidem tankování pohonných hmot a vytápění plynem a uhlím, to záleží na ceně, za jakou se budou emisní povolenky obchodovat na trhu. Unijní mechanismus počítá s regulací ceny v případě, že překročí hranici 45 eur za tunu oxidu uhličitého. 

Lidé z energetické branže a někteří ekonomové však varují, že systém regulace nezabrání mnohem výraznějšímu zdražování povolenek. Jejich cena se může třeba v roce 2030 vyšplhat podle několika nezávislých analýz údajně až k 220 až 260 eurům. A to už by "zranitelné" domácnosti bolelo hodně.

Malý domek a auto, plus pět tisíc. Ale může to být mnohem víc

Zatímco při ceně 45 eur by například poměrně úsporná domácnost v domku, vytápěném zemním plynem s nízkou roční spotřebou třeba 10 MWh, a se starším diesel autem (spotřeba 6,5 litru a roční nájezd 10 tisíc kilometrů) zaplatila ročně oproti dnešku navíc o pět tisíc korun. Pokud se obejde bez auta, tak zhruba polovinu. Ve větším domě s více lidmi to naopak může být dvojnásobek, tedy zdražení zhruba o 10 tisíc ročně. 

Ovšem pokud by cena povolenky nebyla 45 eur, ale vyšplhala by třeba ke 200 euro za tunu, což není nereálné, připlatila by si stejná domácnost za stejnou spotřebu ročně přes 22 tisíc korun. 

Lidé, kteří bydlí v bytovkách nebo panelácích, vytápěných dálkově z tepláren, nebo ti, kdo topí dřevem, mohou být v klidu. Jich se povolenkové zdražení netýká. V opačném případě je ale zřejmé, že domácnosti s nižšími příjmy, v nezateplených domech, v obcích bez veřejné dopravy, s omezeným přístupem k dotacím, například kvůli exekuci, budou postiženy nejvíc. 

Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank připomíná, že citelné zdražení pohonných hmot a vytápění a následné rozdělování výnosů z povolenek na podporu přechodu ze starých na nízkoemisní zdroje je hlavní cíl Green Dealu. 

"Pokud by cena povolenky byla trvale jen někde na těch 45 eurech, čemuž nevěřím, tak by zdražení a zátěž na domácnosti nebyly tak velké a asi by to nebylo nutné lidem po vzoru Rakouska přímo v penězích kompenzovat," říká Kovanda.

Při větším zdražení, což podle něj reálně nastane, jakmile se zjistí, že Evropa při úvodní nižší ceně povolenek nestíhá plnit cíle Green Dealu, by to ale potřebné bylo. "Ne každý má na investici, byť státem dotovanou, do nového kotle, fasády nebo do elektroauta," dodal ekonom.