Kategorie zpráv

Ze zanedbaného farního dvorku gastronomický ráj. Jak jedna jabloň změnila Bořetice

Ze zanedbaného farního dvorku gastronomický ráj. Jak jedna jabloň změnila Bořetice; Zdroj foto: Archiv Dvorek Bořetice

Posvěcení tedy měli, a tak se mohli pustit do díla. "Tím, že nejsme z oboru, tak byla naše představa na začátku hodně naivní. Chtěli jsme něco malého, kde si naše děti budou hrát na pískovišti a my u toho budeme obsluhovat hosty," přiznává s úsměvem Veronika, která vystudovala obchod a finance na brněnském VUT a pracovala na výstavišti, kde organizovala lékařské kongresy. Její kariéře v gastronomii tak nic nenasvědčovalo.

Pak ale přišla mateřská dovolená. "A na mateřské člověk vymýšlí různé věci," usmívá se dnes už trojnásobná maminka. "Navíc v té době, kdy jsme začínali - v roce 2016 - v Bořeticích ani v okolí nebylo nic, kde byste si mohli vyrazit jen tak posedět," říká. Malebný prostor s krásnou jabloní uprostřed, která se stala symbolem a srdcem celého Dvorku, se k tomu zdál jako stvořený.

Výpravy za kolotočáři

Veronika na Dvorku původně chtěla maringotku. "Dokonce jsme kvůli tomu vyrazili za kolotočáři, ale pak se ukázalo, že je to nesmysl. Bylo by to moc nepohodlné, tak jsme od toho upustili a nechali jsme si vyrobit kontejner na míru," vysvětluje. První rok stál na Dvorku jenom on, pár stolů pod jabloní a dětské pískoviště. 

Už po půl roce ale bylo jasné, že to stačit nebude. "Hodně nám pomohlo, že se o nás brzo po otevření doslechl Lukáš Hejlík. Navštívil nás a pak se to strašně rychle rozjelo," vzpomíná Veronika. Dvorek se tak začal rozrůstat, přibylo posezení ve stodole i nová kuchyně. "Najednou jsme potřebovali obsluhovat víc lidí, připravovat víc jídla," říká Veronika. Posílil se taky personál. "Už jsme to nemohli dělat jen ve třech lidech, pokud jsme tady nechtěli být pořád. Dnes je nás tady asi dvacet."

Zapojená je celá rodina

Změn doznala taky nabídka. "Rozšířili jsme ji a začali dělat i snídaně," říká Veronika, která koncept postavila na lokálních dodavatelích a kvalitních surovinách. Hosté si tady tak mohou pochutnat na sýrech z Mikulova, uzeninách z Lanžhota, naturálních vínech z okolí nebo sezonních džusech, ze kterých vznikají legendární mimózy. Nechybí ani domácí sirupy a marmelády od Veroničiny maminky. "Do podnikání je zapojena celá rodina," směje se, když nás při rozhovoru vyruší telefonát právě od její maminky a jen o pár minut později dorazí její tatínek s dodávkou nanuků a zákusků.

Vyhledávaný cíl gastroturistů

Dvorek měl původně sloužit místním, těch sem ale zavítá jen pár. Stal se však vyhledávaným cílem gastroturistů. "Někteří hosté přijedou jenom kvůli nám a pak se teprve dívají, co je v okolí," říká Veronika. K věhlasu mu pomohla nejen návštěva Lukáše Hejlíka, ale i ocenění. Dvorek se totiž stal trojnásobným vítězem v gastro projektu Gourmet Jižní Morava. V něm figurovala loni Veronika i v netradiční roli - jako hodnotitelka jiných podniků. "To bylo zvláštní, měla jsem trému, ale strašně mi to dalo, protože jsem si všechny ty podniky objela a měla jsem čas podívat se zblízka, jak fungují," popisuje.

Co se týká budoucnosti Dvorku, má Veronika spoustu plánů - od rozšíření nabídky snídaní až po večerní akce při jabloni. "Potřebujeme se pořád rozvíjet dál a udělat si to zase trošku jinak," naznačuje tajuplně. "I když je práce v gastru vysilující, pořád mě baví. I po těch letech. Doufám, že je to na nás vidět," uzavírá s úsměvem.