"Nyní probíhají vážné přípravy na to, aby Zelenskyj mohl předstoupit před voliče podruhé, a to poměrně brzy. Zdroje se neshodují na přesném termínu voleb, ale většina se domnívá, že Zelenskyj cílí na letošní léto," napsal týdeník. Dodal, že američtí vyjednavači věří, že by příměří mohlo nastat do konce dubna, přesněji v období Velikonoc.

Nezbytným krokem pro vyhlášení voleb je zrušení stanného práva. O jeho případném prodloužení se má hlasovat v ukrajinském parlamentu nejpozději 8. května, dokdy nyní platí. Podle platné ukrajinské legislativy by volební kampaň měla trvat nejméně 60 dní.

Prezidentské volby na Ukrajině se měly konat 31. března 2024. V plánovaném termínu ani později se však neuskutečnily, protože v zemi platí stanné právo a všeobecná mobilizace. Od nástupu staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci trvají na uspořádání prezidentských voleb na Ukrajině také USA.

Zdroje týdeníku naznačují, že se Zelenskyj hodlá prezidentských voleb zúčastnit a říct si o druhý mandát. Už letos v únoru týdeník The Economist v jiném svém textu analyzoval, že současná hlava Ukrajiny by při případné obhajobě nemusela uspět. O post prezidenta by jej ve volbách mohl připravit někdejší velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj.

Budou volby legitimní?

Výzkumný pracovník mezinárodního Institutu zemí SNS Alexander Dudčak uvedl, že je nepravděpodobné, že by Zelenskyj dokázal splnit všechny podmínky nutné k tomu, aby bylo možné považovat volby pořádané na Ukrajině za legitimní. 

"Za prvé si kladu otázku, kdo bude v těchto volbách zastoupen, jaké strany? Vždyť se musí zrušit hromada zákonů, změnit ústava, protože na zákonodárné úrovni zakázali mnoho stran. A jak se bude přihlížet k názorům lidí, kteří odešli po vypuknutí invaze ze země?" zmiňuje Dudčak pro server Russia Today.

Podle Dudčaka bude nutné naplánovat i samotný průběh hlasování. I k tomu vznáší řadu otázek. "Pravděpodobně se vylosují volební místnosti v zahraničí. A na Ukrajině to udělají jak? Kdo tam přijde? Setkají se s těmi, kteří se rozhodnou odevzdat svůj hlas? Nebo se zúčastní na dálku? Co se stane s těmi lidmi, kteří měli ukrajinské pasy, ale odjeli do Ruska? Bude jejich názor brán v úvahu?" ptá se expert s tím, že Zelenskyj pravděpodobně nevyřeší vše dříve, než bude nutné prodloužit nebo ukončit válečný stav. 

"Zelenskyj se snaží bojovat o moc v zemi, kterou vlastníma rukama přivedl do záhuby," komentoval pro server Russia Today zprávy o záměru ukrajinského prezidenta Dmitrij Belik, člen zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

S kým vyjedná Trump?

Už na začátku března přišel server Politico se zprávou, že vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů ukrajinského prezidenta.

Trumpovi spolupracovníci podle tří ukrajinských poslanců a jednoho republikánského zahraničněpolitického experta jednali s opoziční političkou a bývalou premiérkou Julijou Tymošenkovou a vysoce postavenými členy strany Petra Porošenka, který je bezprostředním předchůdcem Zelenského ve funkci hlavy státu.

Diskuse se tehdy údajně týkaly hlavně toho, zda by se na Ukrajině rychle mohly konat prezidentské volby. V době válečného stavu to ukrajinská ústava zakazuje a zastánci tohoto opatření říkají, že volby by mohly být chaotické a nahrávat Rusku. Mnoho voličů slouží na frontě a miliony dalších žijí v zahraničí jako váleční uprchlíci, část země se nachází pod ruskou okupací.

Ukrajinský exprezident a dnes opoziční politik a šéf strany Evropská solidarita Petro Porošenko tvrdí, že by se volby mohly uskutečnit "kdykoli od srpna do října" a že kampaň ve skutečnosti začala Zelenského rozhodnutím uvalit na Porošenka sankce (stalo se tak zkraje letošního roku).

Trumpovi spolupracovníci jsou podle zdrojů, na které se server Politico na začátku března odvolával, přesvědčeni o tom, že Zelenskyj by ve volbách prohrál - zejména kvůli únavě veřejnosti z války a frustrace z korupce. Jeho podpora s postupujícími roky klesá, nicméně po únorové roztržce s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem popularita Zelenského opět vzrostla. Podle posledního průzkumu měl Zelenskyj před ostatními možnými prezidentskými kandidáty pohodlný náskok.