Americký prezident po jednání použil svůj oblíbený dvoutýdenní výhled: "Za týden nebo dva budeme vědět, jestli to můžeme skončit, nebo bude tahle příšerná válka pokračovat," řekl. Klíčem ke konci agrese má být setkání Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem.

Ukrajinský prezident prohlásil, že je připraven se s šéfem Kremlu setkat - a to v jakémkoli formátu a bez předběžných podmínek. Německý kancléř Friedrich Merz potvrdil, že summit mezi Putinem a Zelenským je v plánu v průběhu následujících dvou týdnů. A Putinův poradce Jurij Ušakov oznámil, že během vzájemného telefonátu oba prezidenti (Trump i Putin) "podpořili pokračování přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou". Jenže podle Ušakova Rusko pouze souhlasí s tím, že možná (!) zvýší úroveň svých zástupců na jednáních s Ukrajinou v Turecku. Osobní účast Putina nepotvrdil.

Ze schůzky tak vlastně nemusí být vůbec nic, ale i přesto je celé jednání v Bílém domě vlastně úspěch. "Zelenskyj přežil další díl 'Trump show'", poznamenal deník The Economist a vystihl tím podstatu věci. Vše bylo hlavně o tom, aby byl americký prezident spokojený. Zelenskyj si po únorovém fiasku v Bílém domě dal pozor - neměl mikinu, ale (sice černé a polovojenské, ale přece jenom) sako. Vtipkoval s novinářem, který ho v únoru kritizoval za jeho oblečení. Nehádal se a s Trumpem ve všem souhlasil. A předal mu osobní dopis své manželky pro Melanii Trumpovou, v něž Olena Zelenská americké první dámě děkuje za snahu pomoci uneseným ukrajinským dětem.

Zelenskyj měl s sebou jako podporu ty evropské lídry, kterým je Donald Trump ochoten naslouchat - kromě šéfů velkých zemí, jako je Německo, Francie, Británie a Itálie (premiérku Meloniovou si obzvláště oblíbil), i prezidenta malého Finska, což si Alexander Stubb zasloužil tím, že hraje výborně golf a spolu s Trumpem vyhráli v březnu turnaj v Palm Beach na Floridě. Všichni shodně se vším souhlasili, Trumpa chválili za jeho úsilí a lichotili mu.

Celá evropská (i ukrajinská) strategie je totiž postavena na tom, souhlasit se vším, co chce Trump, chválit Trumpa, velebit Trumpa a doufat, že Putin udělá chybu a amerického prezidenta svou neústupností nakonec rozčílí. Jenže ruský prezident už od ledna odmítá americké mírové návrhy, odmítá příměří, odmítá ukončit bombardování ukrajinských měst. Trump sice občas vypadá rozhodně (jako když před summitem na Aljašce hrozil sekundárními sankcemi na prodej ruské ropy), nakonec ale k žádné velké akci z jeho strany beztak nedojde.

Putinovi se podařilo vmanévrovat se do pozice někoho, kdo s Trumpem mluví jako rovný s rovným (jsem z velké země, mám jaderné zbraně, vedu válku, kterou vyhrávám…), ostatně Trump vždycky říkal, že má rád vítěze. Putinovi se navíc podařilo vytvořit dojem, že na frontě vyhrává dramatičtějším způsobem, než tomu ve skutečnosti je. A také vnutit Trumpovi představu, že postoupení zbytku neokupované Doněcké oblasti Rusku a zamrznutí linií jinde je z jeho strany vlastně ústupek a rozumný kompromis.

A protože Evropanům (a Ukrajincům) nezbývá než s Trumpem se vším souhlasit, byl i Zelenského odpor vůči odevzdání silně opevněného území, za které padly desítky tisíc jeho vojáků, velmi opatrný. V únoru by se jistě rozčílil, nyní jen odtušil, že se o tom bude jednat na případné trojstranné schůzce.  

Jediným opravdovým průlomem a velkou změnou americké pozice tak vlastně byla americká ochota nějakým způsobem se podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Nebylo to moc konkrétní, ale bylo to poprvé, co Donald Trump něco takového připustil: "Pomůžeme jim, zapojíme se," řekl. V první linii by ale měli být Evropané, ačkoli není jasné, jak konkrétně. Kreml však už předem avizoval, že jakýkoliv vojenský kontingent ze států NATO na Ukrajině je pro ně nepřijatelný.

Důležitější je tak možná dokument, který získaly Financial Times a podle něhož je součástí dohody o amerických zárukách po případném uzavření mírové dohody plán na nákup amerických zbraní v hodnotě 100 miliard dolarů financovaný Evropskou unií. Moderní zbraně v takové hodnotě jsou ta nejlepší - a v podstatě jediná skutečná - záruka toho, že Rusko někdy v budoucnu Ukrajinu znovu nenapadne. Tak jako to udělalo v roce 2014 a v roce 2022.