Téma tolerance mezi národy a etniky je v České republice, stejně jako v mnoha dalších zemích, neustále aktuální. Ačkoli otázka, který národ či etnikum Češi nejvíce tolerují, je do značné míry subjektivní a závisí na mnoha faktorech, pokusíme se na ni odpovědět na základě historických, kulturních a sociologických aspektů.
Češi jsou národem s dlouhou historií kontaktů s různými národy a etniky. Vzhledem k poloze České republiky ve střední Evropě byla tato země křižovatkou obchodních cest, místem setkání kultur a národů. Už v období středověku hrála Praha důležitou roli jako centrum vzdělanosti a multikulturního života. Přítomnost Němců, Židů, Poláků a dalších etnik na území českých zemí je historicky doložená a jejich vliv na českou kulturu a společnost je zřejmý.
Historicky byli Němci jedním z nejvýznamnějších národů, s nimiž Češi přicházeli do styku. Ačkoliv vztahy mezi Čechy a Němci nebyly vždy ideální (např. období sudetské krize a druhé světové války), v moderní době se obě strany snaží o vzájemnou spolupráci a porozumění. Po pádu železné opony došlo k postupnému zlepšování vztahů mezi Čechy a Němci, především díky vzájemnému obchodnímu styku a turistice. Německo je dnes jedním z největších obchodních partnerů České republiky, a to přispívá k lepšímu vzájemnému vnímání obou národů.
Veřejné mínění a výzkumy ukazují, že Češi dnes Němce vnímají převážně pozitivně. Tolerují je jako sousední národ, se kterým sdílí nejen historické zkušenosti, ale také současné zájmy v rámci Evropské unie. Společné projekty, kulturní výměny a vzdělávací programy přispívají k posilování vztahů mezi Čechy a Němci.
Zcela výjimečné postavení mezi národy, které Češi nejvíce tolerují a vnímají pozitivně, mají Slováci. Československo bylo po mnoho desetiletí společným státem Čechů a Slováků, a i přes rozdělení na dva samostatné státy v roce 1993 si obě země zachovaly úzké vazby. Slováci a Češi sdílí nejen společnou historii, ale také jazykově a kulturně podobné zázemí.
Mnoho Čechů má na Slovensko pozitivní vzpomínky, ať už v rámci rodinných vazeb, cestovního ruchu nebo spolupráce ve sportu či kultuře. Češi Slováky často označují za "bratrský národ", a to se odráží ve vysoké míře tolerance a vzájemného respektu. Většina Čechů nevnímá Slováky jako "cizince" a mnozí Slováci žijící v České republice se plně integrují do společnosti bez větších problémů.
Vietnamci jsou dalším etnikem, které Češi vnímají většinou pozitivně. V České republice žije jedna z největších vietnamských komunit ve střední Evropě, a to především díky migrační vlně v 70. a 80. letech, kdy byli Vietnamci zváni do Československa jako pracovní síla. Dnes se Vietnamci často podílí na malém podnikání, zejména ve sféře obchodu, a mnoho z nich dosáhlo úspěchů v různých oblastech, včetně školství a zdravotnictví.
Integrace Vietnamců do české společnosti je často uváděna jako příklad úspěšného soužití různých kultur. Mladá generace Vietnamců, která se narodila nebo vyrůstala v České republice, je dnes plně bilingvní a aktivně se podílí na českém veřejném životě. Mnoho Čechů oceňuje pracovitost a skromnost Vietnamců a vnímá je jako obohacení místní kultury.
I když mnoho národů a etnik Češi tolerují, existují i skupiny, vůči kterým je česká společnost méně tolerantní. Romové jsou v České republice jednou z nejvíce marginalizovaných etnických skupin. Historicky byli Romové vystaveni diskriminaci a sociálnímu vyloučení, což má dodnes negativní dopad na jejich postavení ve společnosti.
Předsudky vůči Romům jsou v české společnosti bohužel stále přítomné a jsou posilovány řadou stereotypů a negativních médiálních obrazů. I přesto však existují snahy o zlepšení vztahů mezi majoritní společností a Romy. Mnohé neziskové organizace, školy a komunity se snaží bojovat proti předsudkům a podporovat lepší integraci Romů do společnosti.
V posledních letech se v České republice výrazně zvýšil počet Ukrajinců, kteří sem přicházejí za prací. Ukrajinci tvoří jednu z nejpočetnějších skupin zahraničních pracovníků v zemi, a i když ne vždy mají ideální podmínky, jsou v české společnosti relativně dobře přijímáni.
Mnoho Čechů oceňuje pracovitost Ukrajinců a jejich ochotu podílet se na stavebnictví, výrobě a dalších odvětvích, kde často zastávají pozice, o které Češi nemají zájem. Současná politická situace na Ukrajině a konflikt s Ruskem také přispěly k určité míře sympatie a solidarity ze strany české veřejnosti vůči Ukrajincům.
Kromě výše zmíněných skupin Češi relativně dobře tolerují i další národy a etnika, jako jsou Poláci, Maďaři, Rusové, ale také Britové nebo Američané, kteří do České republiky často přicházejí jako turisté nebo za prací. Poláci a Maďaři mají s Čechy dlouhodobě přátelské vztahy, což je částečně dáno i společnými zájmy v rámci visegrádské spolupráce.
Rusové, ačkoli vnímaní různorodě v souvislosti s politickou situací, jsou stále častými návštěvníky českých lázeňských měst a jejich komunita v Praze se postupně rozrůstá. Britové a Američané, kteří často pracují v mezinárodních firmách nebo učí angličtinu, jsou obecně vnímáni pozitivně, a to i díky jejich kulturnímu přínosu.
V otázce, který národ či etnikum Češi nejvíce tolerují, můžeme dojít k závěru, že Slováci zaujímají jedinečné postavení v české společnosti. Blízké kulturní a jazykové vazby vytvářejí vysokou míru tolerance a vzájemného respektu. Vietnamci jsou dalším příkladem dobře integrované komunity, kterou Češi obecně respektují. Vzhledem k historickým zkušenostem a současné situaci můžeme říci, že česká společnost je v mnoha případech tolerantní, ale stále existují výzvy, zejména v otázce vztahů s Romy nebo jinými marginalizovanými skupinami.
