Praha 10. dubna 2025 (PROTEXT) - Datum 2. dubna 2025 bude mít nejspíš již navždy v hospodářských dějinách své pevné místo. USA se totiž vrací svojí zahraniční politikou naplno do 19. století. Amerických prezident uvedl na začátku měsíce v život svůj plánovaný celní hospodářský program. Vedle potvrzeného 25% cla na automobily došlo i na plošná cla na veškeré zboží. Obchodní partneři USA, jako je Čína, budou čelit clům v celkové výši 54 %, ale i ostatní mají problém. Na země EU nově bude platit clo 20 %, na Japonsko pak 24 %.

Trumpova celní politika vyvolává historické paralely, a to zejména s érou prezidenta Williama McKinleyho v 90. letech 19. století. McKinley prosazoval vysoká cla na dovoz zboží, aby chránil domácí průmysl, podobně jako Trump nyní zavádí největší celní opatření za posledních sto let. Oba prezidenti sdílejí expanzivní vizi – McKinley dohlížel na anexi Havaje a získání Portorika či Guamu, zatímco Trump uvažuje naplno o získání Grónska. Ekonomicky Trump vyzdvihuje 90. léta 19. století právě jako pozitivní období obchodních přebytků. Ekonomové a historikové si tím již tak jistí nejsou. McKinley nakonec uznával význam mezinárodního obchodu a recipročních dohod, což zůstává otázkou i pro současnou americkou politiku. Zde je ostatně asi jediná naděje, že se podaří alespoň snížit trvale škody v ekonomice. Výrazným dopadům na obchod už přesto zabránit nelze.

Na straně jednoznačně poražených u celně zaměřené hospodářské politiky budou nakonec jednoznačně američtí spotřebitelé, kteří si Trumpa zvolili. Očekává se, že např. 25% clo na dovoz automobilů a dílů ovlivní importy v hodnotě přes 460 miliard dolarů, což může zvýšit náklady výrobců a vést k vyšším cenám pro spotřebitele, čínský elektromobil by nově mohl být s přirážkou 45 %. Američané už dopředu reagovali na tuto hrozbu masivními nákupy aut, než budou cla zavedena, časem ovšem pocítí důsledky těchto kroků naplno. Americké HDP by mohlo dle negativních scénářů klesat až o 1,5 % do roku 2027. Podobně dlouhodobě nízká nezaměstnanost, kterou se mohla tamní ekonomika chlubit, by mohla být minulostí. Stoupnout by měla ze současných 4,3 % až na 7 %, což je nejvyšší úroveň od pandemie COVID 19.

Celní války tak zůstávají extrémním nástrojem, který by měl být použit pouze s velkou rozvahou a v případech, kdy ostatní diplomatické a ekonomické prostředky selhaly. Otevřený a férový mezinárodní obchod, podpořený jasnými pravidly a důrazem na spolupráci, představuje stabilnější cestu k dlouhodobé prosperitě než jednostranné zvyšování cel.

I přes pozitivně vyznívající 90-denní odklad cel ze strany Donalda Trumpa zůstávají hospodářské otazníky. Na velmi klíčové ose mezi Spojenými státy a Čínou konflikt nejenže neustal, ale přešel do ještě ostřejší fáze. Další kapitolou tak může být ochrana EU před čínskými dovozy, které budou hledat co nejlepší uplatnění na trhu za každou cenu.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Kryštof Míšek úspěšně absolvoval dvě prestižní ekonomické školy – VŠE Národohospodářská fakulta a Cevro Institut Philosophy Politics Economics. Bohaté zkušenosti získal v předních společnostech a institucích v České republice i v zahraničí. Specializuje se na makroekonomickou analýzu, institucionální trading a portfolio management. Mezi jeho hlavní odborné oblasti patří měnové trhy, komodity a energetika. Pravidelně publikuje analytické články o světové i domácí ekonomice, rozpočtových otázkách a problematice zadlužování v renomovaných ekonomických médiích.

Zdroj: Argos Capital