Reprodukční medicína se stále více dostává do popředí lékařských oborů. Může za to více případů nevydařených těhotenství i závažných gynekologických onemocnění, ale také osvěta. Lékaři se u pacientek potýkají především s endometriózami či děložními myomy, časté jsou však i onkologická onemocnění. 

Onkologické pacientky sužují obavy z toho, že je vážná nemoc připraví o možnost počít vlastní miminko. S těmito případy si však reprodukční medicína umí poradit a ženám v těchto nelehkých chvílích je velkým pomocníkem.

Někdy je osud nemilosrdný a stává se, že zdrcující diagnózu ohledně rakoviny si poslechne těhotná žena, které musí myslet jak na sebe, tak i na zdraví plodu. I s tím si však zdravotníci dokáží poradit a těhotné poskytnou léčbu a kompletní péči. Dokonce při ní stojí i při porodu a následné léčbě či diagnostice.

Obavy jsou na místě

Ačkoliv se lékaři snaží poskytnout ten nejlepší servis a léčbu, obavy z nemožného otěhotnění i následků léčby jsou bohužel na místě, což potvrzuje i reproduktoložka Simona Jirsová z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. 

"Například důsledky chirurgické léčby gynekologických nádorů mohou být neslučitelné s dalším početím. Také další typy protinádorové terapie mohou způsobit neplodnost. Jejich dlouhodobé nežádoucí účinky výrazně komplikují otěhotnění i následné těhotenství," tvrdí Jirsová s tím, že pokud je to možné, lékaři se snaží zajistit odběr a uchování vajíček, případně embryí, ještě před započetím onkologické léčby.

"Z uvedených důvodů také došlo k uzákonění úhrady - onkologickým pacientkám hradí zamrazení vajíček zdravotní pojišťovna," doplňuje.

Děsivý nárůst případů

Podle reproduktoložky se mezi specialisty tohoto oboru těhotenství žen s rakovinou stalo velkým tématem. Mezi lety 2023 a 2024 se totiž počet onkologických pacientek v péči centra asistované reprodukce, kde Jirsová působí, zvýšil o cirka 380 procent. To prý souvisí především s větší informovaností. "Přicházejí k nám ženy, které vědí, že před chemoterapií nebo operací si mohou nechat zmrazit vajíčka nebo embrya. Informace si často zjistí samy, ale také se k nim stále více dostávají od jejich onkologů i pacientských organizací, a to je moc dobře," říká.

Studie pomohly

Větší informovanost, zkušenosti a studie přinesly větší klid i samotným lékařům. Ti se podle Jirsové v kontextu karcinomu prsu báli, aby těmto ženám neuškodila hormonální stimulace, která odběru vajíček předchází. Z onkologického hlediska však nebyla potvrzena jednoznačná rizikovost, a proto se stále více onkologů přiklání k tomu, že je stimulace při správném protokolu bezpečná. 

"V zahraničí už existují rozsáhlé studie, které dokazují, že ani u pacientek, které mají rakovinu prsu a podstoupí stimulaci, nedochází ke zhoršení prognózy. To je důležité zejména u tzv. hormonálně dependentních nádorů, které reagují na estrogen a progesteron, přičemž moderní stimulační protokoly minimalizují jejich vliv. Stimulace před odběrem vajíček je potřebná alespoň 14 až 15 dnů. Žena se tedy musí rozhodnout, zda je ochotná o tyto zhruba dva týdny odložit zahájení protinádorové léčby a také s tím musí souhlasit její onkolog," tvrdí specialistka s tím, že některé pacientky si samy zvolí bezpečnější rychlejší začátek léčby. 

Deset let činí opravdu velký rozdíl

Lékařka také poukazuje na to, že každé tělo se liší a musí se přihlížet k věku a celkovému zdravotnímu stavu. "Každý případ musíme brát striktně individuálně a ženě přesně sdělit, co jí můžeme nabídnout vzhledem k věku, prognóze a všem ostatním parametrům. Pacientce vždy musíme upřímně sdělit, jaké má šance, aby chápala, že by odkládala onkologickou léčbu jen kvůli malé šanci na budoucí otěhotnění. A především je na prvním místě bezpečnost jakýchkoliv úkonů pro pacientku a jejich vliv na prognózu," dodává.

Zásadní je také to, jakým typem onkologického onemocnění pacientka trpí, a jaké chemoterapeutikum bylo u jejího případu použito. "Pokud vstoupí do léčebného procesu ve 20 letech, uvádí se, že po absolvování chemoterapie se ovariální zásoba zhorší i o 10 let. V indikovaných případech dokážeme zamrazit ovariální tkáň u pacientek, které nemohou léčbu odkládat kvůli stimulaci před odběrem oocytů," popisuje. Pokud pacientka žádá o mražení oocytů z onkologické indikace s proplacením od pojišťovny, musí mít doporučení od onkologa.

Psychická podpora

Důležitou součástí reprodukční medicíny a léčby IVF je psychická podpora a důvěra mezi lékařem a pacientem, ke kterému je nutné přistupovat individuálně.

"Neexistuje univerzální postup, který by vyhovoval všem. Někteří pacienti chtějí zpočátku volit konzervativnější metody, jiní dávají přednost okamžitému zahájení léčby IVF. Když léčba dlouhodobě nevede k úspěchu a doporučujeme použití darovaných gamet, vždy je klíčové zohlednit individuální přání páru a jejich psychické nastavení. Psychická podpora by měla být součástí celého procesu. V ideálním případě by měl pacienty provázet psycholog, což však není běžně dostupné," uvádí lékařka.

Surogátní mateřství

Ženy, které nemohou odnosit vlastní dítě například z důvodu odebrání dělohy, se čím dál více začínají zajímat o surogátní neboli náhradní mateřství. Pro mnohé ženy je tato, pro někoho kontroverzní, metoda jedinou šancí, jak se stát matkami dětí z vlastního genofondu. To si uvědomují i mnozí odborníci, kteří však volají po uzákonění. 

"Nejzásadnější změnou by mělo být uzákonění surogátního mateřství. Vzhledem k tomu, že se na tomto tématu podílejí ministerstva zdravotnictví i sociálních věcí a probíhá široká debata mezi odborníky i politiky, je legislativní řešení velmi složité a stále nebylo dosaženo konsenzu," uzavírá reproduktoložka. Zásadním tématem je také zavedení registru dárců vajíček a spermií. Ten by umožnil lepší kontrolu nad darováním a všechny tyto zásahy by měly zajistit větší bezpečí všech zúčastněných a ulehčit lidem už tak náročnou situaci.