Každý rok stát zajistí jmění v hodnotě několika miliard korun. Velkou část ale musí vracet. Nepodaří se totiž prokázat, že pochází z trestné činnosti. Nový zákon by ho umožnil zabavit, i když by nelegální původ nebyl prokázán. Deník Aktuálně.cz upozornil na zmíněný návrh zákona na začátku července.

Eva Decroix teď slibuje, že zákon umožní opravné prostředky, aby se "eliminovaly možná rizika nepřiměřených postupů či excesů ze strany příslušných orgánů".

"Samozřejmě - stejně jako v jiných případech - platí, že jakkoli přesně nastavená zákonná pravidla nemohou zcela vyloučit, že v konkrétním případě dojde k excesu. To bude v řízení o odčerpání platit stejně jako v jakémkoli jiném řízení, v němž rozhodují lidé," poznamenala ministryně.

Zákon předložil předchůdce Decroix Pavel Blažek (ODS). Podle informací deníku Aktuálně.cz ale s předložením otálel. Přestože se vláda zavázala k přijetí zákona už před dvěma lety, Blažek ho předložil až letos.

Relevantní bude závěr soudu

Důvodem otálení podle informací deníku Aktuálně.cz bylo, že zákon nabourává základní právní princip presumpce neviny a může tak být v rozporu s trestním řádem. Nakonec Blažek předložil zákon v termínu, kdy bylo pravděpodobné, že ho tato vláda nestihne schválit.

Na dotazy Aktuálně.cz bývalý ministr spravedlnosti nereagoval. Jeho nástupkyně tvrdí, že Česko musí pravidla pro zabavování podezřelého majetku schválit. Jde totiž o důležitou součást boje proti praní špinavých peněz.

"Zákon o odčerpání majetku protiprávního původu vnímám jako potřebný. Kromě toho je zavedení institutu odčerpávání takovéhoto majetku nezbytné pro splnění povinnosti, která pro Českou republiku plyne z členství v Evropské unii," upozorňuje ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku, která přináší takzvaný koncept odčerpání nevysvětlitelného bohatství, musí Česko přijmout do 23. listopadu 2026.

"Odčerpání takovýchto výnosů z neznámých zdrojů, příhodně označovaných jako 'UFO zisky', má podle mého názoru značný preventivní dopad a mělo by být umožněno," říká Decroix.

O zabavení majetku bude rozhodovat soud. Nově by už nemělo být nutné prokazovat, že ho majitel získal nelegálně. Jinámi slovy nebude potřeba prokazovat spáchání trestného činu. "Relevantní bude pouze autoritativní závěr soudu o tom, že majetek pochází z trestné činnosti, byť konkrétně neurčené," vysvětlila Decroix pro Aktuálně.cz.

Kritika ze strany ministerstva financí

Legislativa má za sebou připomínkové řízení, během kterého se pustilo do ostré kritiky hned několik institucí. Jednou z nich je resort ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo varuje, že zákon je v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť "zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku".

"Důrazně doporučujeme, aby právní úprava byla rozdělena na dva zákony," napsali Stanjurovi lidé v materiálu, který odeslali do připomínkového řízení.

Podle ministerstva financí zákon znamená "neopodstatněný zásah do volného nakládání s majetkem a perzekvování již samotného převodu". Jako důvod uvádí právě fakt, že se nemusí prokazovat protiprávnost převodu.

Navrhují, aby se například u zabavování majetku převedeného do podílových nebo svěřenských fondů zachovala nutnost prokazování trestného činu, a tedy nelegální původ. 

A upozorňují na některé nejasnosti. "Není jasné, jak lze odčerpat například silniční motorové vozidlo," stojí v dokumentu.

Právo na spravedlivý proces

Před zásadními nedostatky zákona přitom varovalo i Nejvyšší státní zastupitelství. V připomínkovém řízení k návrhu zákona uvedlo, že pokud bude stačit pouhé podezření, "bude velmi těžké zajistit, aby nedošlo k ohrožení práva na spravedlivý proces".

Na rizika upozorňují i někteří advokáti. "Riziko, že zejména v případech, kdy nebude existovat dostatek přesvědčivých důkazů o protiprávním původu odčerpávaného majetku, bude docházet k neodůvodněným zásahům do práv jednotlivců, je reálné," komentuje advokátka Zuzana Brečková Lovíšková z advokátní kanceláře Endors.

Zatím není jasné, v jaké podobě zákon nakonec projde. Jeho schvalování zákona totiž připadne na příští volební období. Radek Vondráček z hnutí ANO, které je favoritem podzimních voleb, řekl, že Česko zákon musí přijmout. Je ale třeba ho osekat na úplné minimum, tvrdí. Konkrétnější však zatím být nechtěl.