2 0 0 27.04.2025
Architektky Petra Ciencialová a Kateřina Průchová přestavbu nemovitosti pojaly vkusně, ekonomicky a zároveň se jim podařilo případné minusy proměnit v plusy. Budoucí nájemní byt v pražských Holešovicích o rozloze 35 metrů čtverečních se nachází v prvním patře historického domu z konce 20. let a právě jeho poloha v domě by pro někoho mohla být problematická. Většina lidí totiž upřednostňuje bydlení v horních patrech.
S tím si však poradily tak, že postel umístily podél okna, takže nabízí výhled do korun přilehlých stromů. Výhled na zeleň tak povznesly na vyšší úroveň. Jen málokdo může říct, že je spojen s přírodou přímo z postele.
V plus proměnily i omezený rozpočet. Kompletní proměna se totiž tak trochu nesla v duchu "za málo peněz hodně muziky". Autorky realizace přetvořily obyčejný a dříve tmavý byt na čisté, plně funkční a vizuálně atraktivní městské bydlení, kde hrají prim dvě barvy a dílo samotné majitelky bytu. Právě jednoduchost, kde dominuje pár kousků, vytváří jedinečný charakter bytu.
Orientace bytu na jih dle architektek nabízela možnost výrazného prosvětlení. Původní dispozice 1+1 byla tvořena z úzké temné chodby s kuchyní a toaletou o velikosti šesti metrů čtverečních, která byla oddělená stěnou od zbytku pobytové části s ložnicí a koupelnou. Původní řešení bytu nebylo ideální pro majitelku bytu ani samotné architektky. Proto bylo jasné, že nepůjde pouze o kosmetické úpravy.
"Klientka byla otevřená nekonvenčnímu řešení, díky čemuž bylo možné pracovat se zcela novým rozložení místností. Odstraněny byly všechny příčky, což umožnilo volné proudění denního světla do každého koutu bytu," tvrdí Ciencialová a Průchová.
Díky novým dispozicím a chytrým řešením se z malého tmavého objektu stal slunný byt, který sedí duši malířky. "Vstupní chodba, rámovaná skříněmi, nyní vede ke dveřím balkonu s výhledem do ulice. Na botník po levé straně navazuje jídelní bar, zatímco napravo vyčnívající roh kuchyňské linky vtahuje příchozího do hlavní obytné části," popisují. V primární části se nachází výrazné dílo umělkyně.
Jedinou zděnou částí celého prostoru je koupelna, která je vybudována na vyvýšeném soklu. Sprchový kout je po celé výšce zakončen mléčným sklem sloužícím také jako světlík. V druhé polovině koupelny se nachází umyvadlo a za ním toaleta s jedinými interiérovými dveřmi. Koupelna přiléhá na skromnou, ale vizuálně příjemnou kuchyňskou část.
Po vnějším obvodu koupelny a nad jídelním barem vystupuje hrubý reliéf. Nejvýraznější barevné akcenty se objevují právě u těchto částí bytu. Obklady svou nepravidelnou kombinací odstínů žluté a neobložením až do rohu stěn tvoří hravou dynamiku. Život však interiéru dodávají i doplňky nebo konferenční stolek.
Podlaha je pokryta litou polyuretanovou vrstvou ve světlém odstínu a stěny jsou natřeny na standardní bílou. Ladí tak s původními dveřmi a okny. Truhlařina je vyhotovena z bílé nebo břízové překližky a dveře botníku jsou doplněny o zrcadlovou fólii, která posouvá přirozené osvětlení dál do bytu a zároveň jej opticky zvětšuje. Tento trik je hojně užívaný, protože je účinný a zároveň stylový.
Realizace bytu pro malířku Lucii Michnovou je důkazem, že chytré a vizuálně příjemné bydlení, lze vytvořit i bez obrovských finančních prostředků.