"Původně jsem se byla podívat přes realitní kancelář na jiný penzion, ale ten mě nijak neoslovil - prostě to nebylo ono," vypráví Sněžana Veverková, majitelka neobyčejné stavby. A pak jednoho dne - úplnou náhodou - objevila dům č. 10 na náměstí v Chřibské. V městečku nedaleko Českého Švýcarska.

"Byla to láska na první pohled. Ten dům měl v sobě něco, co mě okamžitě přitáhlo. Pocit klidu, důstojnosti," říká Veverková. Jako by jí sám šeptal: 'Dej mi šanci.' A ona ten hlas poslechla.

Tím začala šest let trvající rekonstrukce plná trpělivosti, odvahy, rozhodování i velkých zkoušek.

Zrod sklářského impéria

Dům, který Sněžana koupila, nebyl jen starým stavením. Byl to skrytý klenot - někdejší sídlo slavné firmy Zahn & Co., která už od roku 1780 vyráběla skleněné lustry pro císařské dvory a paláce - a to od Vídně až po Káhiru.

Její zakladatel Josef Ignaz Zahn spojil řemeslný cit s vizí a vytvořil značku, která se proslavila po celé Evropě i Blízkém východě. Ve své době šlo o špičku evropského designu. Zahnovi sledovali trendy, ale nikdy se jim zcela nepodřídili. A aby toho nebylo málo, dokázali přizpůsobit design nástupu elektřiny, aniž by ztratili rukopis, a lpěli na vyváženost mezi elegancí a funkčností.

Rekonstrukce s respektem k historii

Jak už bylo nastíněno, obnova domu nebyla snadná - během ní zkušení architekti ze studia Strnadová Girsa i investoři prošli obdobím covidu a narazili na nečekané objevy. "Na původních trámech jsme našli starý podpis z roku 1825. A zjistili jsme, že vstupní dveře jsou asi 200 let staré - a přitom krásně zachované," popisuje Sněžana, která z nalezených pokladů byla snad stejně nadšená jako ze spolupráce s tvůrkyní realizace. "Paní architektka byla neuvěřitelně pečlivá. Díky ní má ten dům svou jedinečnost," říká.

A jak se takový dům rekonstruuje? S láskou k detailu. Podařilo se zachovat původní stropy, černou kuchyni, dřevěné prvky - každý detail, který měl duši, dostal nový život.

Jiný - dobrý spánek

Dnes se z domu č. 10 stal penzion s názvem Renesance. Nejde ale jen o ubytování - jde o zážitek. "Tady se spí jinak," směje se Pavla a dodává: "Říkají to všichni hosté. Možná je to tím klidem. Možná tím, že dům má duši."

Penzion myslí i na hosty s handicapem - jeden z pokojů je zcela bezbariérový, s prostornou koupelnou a potřebnými úpravami. A i když tu zatím není restaurace, nechybí privátní degustační sklípek, který zve k posezení s vínem. 

Malé město, velký příběh

Chřibská leží trochu stranou hlavních turistických proudů - a právě proto si zachovala svůj klid a kouzlo. Zároveň se stala součástí česko-polského projektu Sklářská stezka, který propojuje historické sklárny v pohraničí.

Veverkové šlo ale o víc než jen o opravu. "Chtěla jsem, aby se k lidem dostal i příběh. Aby se vědělo, že tady se psala historie," doplňuje. A že si její snahy někdo povšiml, dokazuje i nominace na cenu Zlaté cimbuří 2024 - ocenění za nejlepší obnovu kulturní památky v Ústeckém kraji.

Na otázku, jak by dům popsala jedním slovem, Sněžana bez váhání říká: "Zázrak." A asi má pravdu.

Dům č. 10 v Chřibské totiž není jen zrekonstruovaný penzion - je to místo, kde se potkává minulost s přítomností a kde se člověk na chvíli zastaví a nadechne. A možná uslyší i ten tichý hlas, který Sněžanu před lety možná nadobro svázal s tímto domem.