Konec školního roku bývá pro většinu dětí a studentů šťastným okamžikem. Vidina dvouměsíčního volna v nich probouzí radost a těší se na nové zážitky. Některým ale může přivodit spíš úzkosti, stres a deprese. Strach z toho, co na jejich vysvědčení řeknou rodiče, jim vidinu léta docela zastíní.

Zeptali jsme se známého psychoterapeute Martina Zikmunda, jestli existuje správný způsob, jak zareagovat na známky, které nejsou podle našich představ. 

"Určitě je dobré, aby se na tuto situaci oba rodiče připravili společně a dopředu ji probrali. Rodiče by také měli znát odpovědi na některé podstatné otázky jako třeba: proč je pro mě známka na vysvědčení mého dítěte z předmětu XY důležitá? Jaký ve mně budí strach, pokud bude odlišná od mého očekávání nebo představ?" rozpovídal se v rozhovoru tvůrce úspěšného projektu 13 hříchů rodičovství.

Vypadá to, že velká spousta rodičů si do svých dětí promítá své sny a touhy. Známky pro ně mohou být důležitější než pochopení toho, proč to potomkovi v jistých předmětech zrovna moc nejde. Podle Zikmunda je nejlepší o tom s dětmi mluvit otevřeně a pokládat si další otázky.

"Co potvrzuje, nebo naopak vyvrací mé přesvědčení? V jakém ohledu může být tato má obava zavádějící? Je tato obava pro mě nebo dítě užitečná nebo praktická?" rozvíjí psychoterapeut.

Ačkoliv nemá Zikmund přesná data o stavu psychiky českých žáků, přiznává, že ze své praxe ví, že část dětí má silné obavy z reakce rodičů na vysvědčení a část rodičů opravdu reaguje nesmyslnými tresty či emočním zneužíváním dítěte, kdy ho například shazují.

Nechce být doma s rodiči

"Další podstatná část dětí mívá obavy z toho, že se na dva měsíce vrátí do dysfunkční rodiny, ze které nebudou mít oficiální důvod k úniku, kterým je pro ně jinak škola. Jiná skupina dětí zase bude trpět tím, že jejich prázdniny nebudou podle jejich představ, zatímco prázdniny někoho z Instagramu/TikToku/YouTube nebo třeba i ze třídy budou 'určitě perfektní'," popisuje psychoterapeut.

Zejména teenageři pak mohou mít potíž s tím, že díky nabitému prázdninovému programu budou odděleni od svých partnerů/partnerek anebo velmi blízkých přátel a třeba i mimoškolních aktivit, které jsou pro ně důležité.

Bojí se nového kolektivu

Stejně tak školkové děti mohou tesknit po svojí paní učitelce, která pro ně bývá obvykle důležitou vztahovou osobou.

"A pak jsou tu ještě ti, které po prázdninách čeká úplně nová škola a kolektiv, takže konec školního roku je pro ně koncem známé etapy života. Ten může být spojený s obavami z neznámého. Na druhou stranu řadu dětí zase čeká víc fyzické aktivity a pobytu venku, víc času s rodiči, kteří je mají rádi, apod., takže těm se psychika o prázdninách spíš zlepší," uzavírá odborník. 

Radí, aby rodiče k dětem přistupovali s respektem a snažili se je spíš pochopit než trestat. Tělesné tresty a ponižování podle něj nejsou dobré řešení.