Začalo to výzvou k míru a k diplomacii: "Tahle válka by měla skončit." Pokračovalo to varováním, co všechno by se Íránu mohlo stát: "Následky budou mnohem horší." A končí to jasným stanoviskem, že Írán nesmí získat jaderné zbraně: "Jednoduše řečeno, ÍRÁN NEMŮŽE MÍT JADERNOU ZBRAŇ. Říkám to pořád dokola! Všichni by měli okamžitě evakuovat Teherán!… Nejsme v tom zapojeni, ale mohli bychom se zapojit." Donald Trump tak v posledních dnech stupňuje rétoriku.

"Měli přistoupit na dohodu, která byla na stole - zachránilo by to spoustu životů," napsal směrem k Íránu v úterý s tím, že příměří v regionu už podle něj v tuto chvíli není na stole. Zároveň prohlásil, že si přeje "opravdový konec" konfliktu, ne pouhé příměří. Írán se podle něj musí úplně vzdát. Neupřesnil však, zda se má vzdát svého jaderného programu, nebo něčeho jiného.

"Situace na Blízkém východě je teď poměrně závažná. Klidně si dovolím říci, že jsme blíž celoregionální válce nebo konfliktu velkého rozsahu a intenzity než kdykoliv předtím za posledních třeba 20 let," říká bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. Přiznává však, že je jenom velmi těžce předvídatelné, jak se bude konflikt dál vyvíjet - a to kvůli možnému zapojení USA.

Ty do regionu vysílají letadlové lodě, desítky letadel určených pro tankování za letu, torpédoborce nebo letouny F-35. Spojené státy navíc mají v současné době vojáky hned na několika místech v regionu, a to v Turecku, Sýrii, Iráku, Jordánsku, Kuvajtu, Saúdské Arábii nebo Kataru. Dohromady se jedná o desítky tisíc vojáků.

Nepředvídatelný Trump

Kraus příjezd lodí a leteckých tankerů vnímá pořád ještě jako ukazování svalů a chřestění zbraněmi, které podle něj neznamená zapojení do konfliktu. "Zájem administrativy Donalda Trumpa je do toho spíš napřímo nevstupovat. Ostatně on svoji kampaň postavil na tom, že kritizoval nejdříve Baracka Obamu a potom Joea Bidena právě za nejrůznější válečná dobrodružství, ať už na Blízkém východě, nebo někde jinde," říká. Navíc se podle něj Trump sám označuje za mírotvorce, který bude války spíš ukončovat než zahajovat.

Amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University Prague pak upozorňuje na Trumpovo dilema. "Jedna možnost je zapojit se přímo, například zapojením bombardérů B2 ze základny Diego Garcia, které by mohly svrhnout na jaderné zařízení ve Fordo bomby, které proniknou do bunkrů," tvrdí. Druhou možností je pak jenom chrastěním zbraněmi Írán dotlačit k něčemu, co pro něj už bude výhodné. "Nedá se to však odhadnout, Trump je v tomhle opravdu nepředvídatelný."

Co by podle Krause mohlo vývoj změnit, jsou potenciální útoky na americké vojenské základny v regionu, například v nedalekém Iráku. "A to i ze strany nestátních aktérů, jako jsou šíítské militantní skupiny nebo něco podobného, a Donald Trump se bude snažit pomstít na Íránu a vybombarduje tam nějaký cíl, čímž by vtáhl Ameriku do války," uvádí.

Válka bez Američanů nemusí trvat dlouho

Íránci s Izraelci na sebe většinu času navzájem útočí raketami a drony. Spekuluje se ale o kapacitě protivzdušné obrany obou stran. Izrael tvrdí, že zničil velkou část systému v Íránu. Sami Izraelci používají několik systémů, jako jsou Arrow (Šíp), Davidův prak nebo Železná kopule (Iron Dome), o kterých se hovoří jako o jedněch z nejlepších na světě.

Podle některých analytiků jim však postupně mohou docházet rakety do systémů. "Ty systémy nejsou nevyčerpatelné, Íránci je v podstatě dlouhodobě testují," potvrzuje odhady Kraus. "Pro Izraelce začne za chvilku být opravdu problém hájit svůj vzdušný prostor. Na té druhé straně to ale platí podobně, íránská PVO (protivzdušná obrana - pozn. red.) je ve velice tristním stavu," popisuje.

"Posílat bezpilotní prostředky a především letadla na íránské teritorium je extrémně nákladné, a tak se jim může stát, že za chvilku už nebudou mít rakety do letadel," upozorňuje na potenciální hrozbu Kraus. Podle něj by to znamenalo, že se lidově řečeno oba aktéři vystřílí a během týdnů dojde k deeskalaci.

Konflikt začal v pátek poté, co vypršelo Trumpovo 60denní ultimátum na omezení íránského jaderného programu. Izrael oznámil, že musel zaútočit kvůli tomu, že je Írán schopný vyrábět jaderné zbraně. Teherán ovšem popírá, že by na jejich vývoji vůbec pracoval, a i podle analytiků se zatím nedostal do fáze, kdy by toho byl schopen.