"Máme zkušenost z území, kde udeřila povodeň, že lidé, kteří jednou zažijí mimořádnou událost, pak berou víc vážně tu přípravu na další událost," řekl pro Aktuálně.cz Miroslav Lukeš, ředitel Odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Jak se tedy na blackout připravit? Základem je náhradní zdroj energie. Pro lidi v bytech jsou možnosti omezené - klasickou powerbanku, která nabije telefon, by měl mít každý. Obrovský boom zažívají také solární nabíječky. Může se také hodit rádio na baterky, nezbytné jsou léky, svítilna a nějaký obnos hotovosti - bankomaty ani kasy obchodů a restaurací v pátek nefungovaly.

Hasiči doporučují, aby každý rodinný dům měl náhradní zdroj energie. Ve výhodě jsou domácnosti vybavené solárními panely a bateriovým úložištěm. Dokáží dům napojit na svůj vnitřní okruh a překlenout případný výpadek dodávek eletřiny. Zjednodušeně řečeno - blackoutu si ani nemusejí všimnout.

Každý dům by měl mít nějakou autocentrálu, jak doporučují hasiči. "Když si představíte powerbanku, autocentrála vypadá jako deset knížek na sobě - jsou to velké energetické powerbanky, které si nabijete a vydrží vám. Můžete si na to dát třeba rychlovarnou konvici," vysvětluje Lukeš.

Některé autocentrály fungují na benzín, ty se však musejí používat jen venku, upozorňuje Lukeš. Coby náhradní zdroj energie se dá využít i osobní automobil. 

Ideální jsou pak v rodinných domech kamna, v krizových situacích si na nich lze ohřát vodu či jídlo.

Nemáš vodu, nejez

Experti rovněž doporučují, aby každá domácnost měla připravené jídlo a vodu na několik dní. Doporučené množství vody na 72 hodin vychází na devět litrů na osobu.

"Jídlo je sice důležité, ale bez vody jste v kritické situaci ztraceni. Nemáš vodu, nejez," poznamenal expert na problematiku trvanlivých potravin Radek Slabý.

Není to pravidlo, ale při výpadku proudu může voda přestat téct. Vodárny sice mají záložní zdroje, ale než naskočí, může to několik hodin trvat.

Slabý doporučuje mít doma potraviny alespoň na týden. "Doporučují to tak například v  Německu, kde to  teď dokonce zvyšovali," tvrdí.

Pro krizové situace jsou ideální potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. "Existují  jídla, která vydrží až 15 let, bez chemie a konzervantů," říká Radek Slabý.

Když loni zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření obyvatel, které se týkalo připravenosti na krizové situace, Češi v něm nedopadli dobře. Osmdesát procent obyvatel prý není vůbec připravena a nemá žádný krizový plán.

 "Věřím, že řada lidí, kteří na vlastní kůži poznali úskalí čerstvého výpadku dodávek elektřiny a během něj poznali, že jim něco chybělo, budou vnímavější k těm radám na připravenost," říká Miroslav Lukeš ředitel Odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.