Krátce poté, co hnutí Stačilo! představilo v pondělí v Ostravě-Vítkovicích své lídry do sněmovních voleb, oslovilo Aktuálně.cz Janu Bobošíkovou ke krátkému rozhovoru, v němž odpovídala především na otázky ohledně války Ruska proti Ukrajině. O tomto tématu totiž často mluví například na svém youtubovém kanále, "snahu o mír na Ukrajině" navíc uvedla jako hlavní důvod, proč se rozhodla jít do voleb za Stačilo!.

"Je to jediná politická strana, která chce mír, a jediná strana, která nikdy nepodpořila vyzbrojování Ukrajiny," sdělila Aktuálně.cz a argumentovala například usnesením sněmovny z února 2022 k válce na Ukrajině. "Všechny strany, které jsou ve sněmovně, jednohlasně podpořily vyzbrojování Ukrajiny. O míru tam nepadlo ani slovo. A toto usnesení nikdo nezrušil," dodala.

Zmíněný dokument o devíti bodech z 24. února 2022 je ale ve skutečnosti odsouzením ruské agrese na půdě Poslanecké sněmovny a výzvou ruskému režimu ke stažení vojsk. Právě v tento den krátce po půlnoci zahájila Moskva útok na Ukrajinu, která by fakticky padla do rukou Rusů, kdyby se vojensky nebránila. O míru v usnesení sice skutečně není explicitní zmínka, vyzývá však Rusko, "aby okamžitě zastavilo vojenskou agresi proti Ukrajině a stáhlo své jednotky z jejího území v mezinárodně uznávaných hranicích". Kdyby Vladimir Putin apel českých poslanců vyslyšel a přestal na Ukrajinu útočit, mohl mír lehce zajistit.

Jedním z bodů je rovněž výzva české vládě, aby poskytla Ukrajině "veškerou potřebnou pomoc" a zpřísnila protiruské sankce, nelze tak rovněž mluvit o tom, že by se dokument týkal explicitně zbrojení, protože formulace je příliš vágní a může zahrnovat například humanitární pomoc nebo přijetí uprchlíků, a ne nutně souhlas s vyzbrojováním.

Když se Aktuálně.cz Bobošíkové zeptalo, jak by podle ní Ukrajina dopadla, kdyby se invazi vojensky nebránila, a zda by neměla kvůli ruským útokům například ještě více mrtvých, nabídla pouze vyhýbavou odpověď. "Nejsem expertka na vojenství, ale já bych žádné zbraně na Ukrajinu nedodávala, pokud by to bylo v mé moci," řekla. "Ukrajina by dopadla tak, jak dopadne země, která si neumí s tou druhou udržet mír," doplnila. 

Rusko hájí své zájmy stejně jako Ukrajina, tvrdí Bobošíková 

Zda není odpovědnost za konflikt přece jen na straně Ruska, odmítla specifikovat. "Já nevím, čí je to chyba. I Donald Trump už řekl, že pan Zelenskyj není tak docela hodný hoch. Takže čí je to chyba, je docela sporné," relativizovala situaci Bobošíková. "Hodný chlapec" podle ní ale není ani prezident Putin, dodala nakonec.

Zastává tedy celé hnutí Stačilo! proruské postoje, když odmítá Moskvu označit jakožto viníka konfliktu, stejně jako jeho středočeská lídryně? "Ať si každý myslí, co chce. Proč bych proti tomu něco říkala? Jestliže máte dojem, že jsem proruská, já vás nebudu přesvědčovat, že ne," uvedla.

"Rusko hájí své zájmy, stejně jako Ukrajina hájí své zájmy. Jak už jsme slyšeli od prezidenta Zelenského i řady zahraničních odborníků, není úplně jisté, zda ten konflikt začal v roce 2022. Já nevidím věci černobíle," uvedla.

Na připomínku, že Rusko již v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krym, reagovala nepodloženým tvrzením o tom, že předcházející demonstrace na Majdanu byly vyprovokované Západem. Jako zdroj uvádí ukrajinsko-kanadského politologa Ivana Kačanovského, podle nějž prý "bylo dokonce rozhodnuto, že na Majdanu musí zahynout minimálně 100 lidí, aby Západ nějakým způsobem reagoval". Ten byl mimo jiné hostem pořadu političky s názvem Aby bylo jasno, který zveřejňuje na YouTube.

Kačanovského kniha Majdanský masakr na Ukrajině však sklidila v akademické obci kritiku a mnozí politologové a historici upozorňují na to, že jde spíše o polemiku s pochybnou metodologií než o vědeckou studii založenou na komplexní analýze. Jeho závěry kritizoval například profesor historie v Institutu ukrajinských studií na Harvardu a na Georgia College William Risch, podle nějž má publikace závažné nedostatky a některá fakta záměrně nezohledňuje nebo opomíjí.

Jako Majdan jsou označované velké protivládní demonstrace od listopadu 2013 do února 2014 na kyjevském náměstí Nezávislosti (Maidan Nezaležnosti). Ukrajinci protestovali proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s EU, protože se obávali příklonu země k Rusku. Během protestů bylo zabito více než 100 lidí.

Ukrajinská prokuratura loni oznámila, že vraždy spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek. Odpovědnost za to nesla podle prokuratury tehdejší vláda a její bezpečnostní složky, které spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Slib o nerozšiřování NATO

Jana Bobošíková rovněž kritizuje Ukrajinu a západní země za to, jak při sjednocování Německa slíbily, že se NATO nebude rozšiřovat na Západ. "To je jasná věc. Někdo to popírá a dívá se na svět tak černobíle, že nepřiznává některým světovým mocnostem nic, co jim bylo slíbeno, to je pohled, který já nesdílím. To je pohled, který vede do záhuby," prohlašuje.

Tento údajný slib, který zmínil například Vladimir Putin ve svém projevu, kde ospravedlňuje invazi na Ukrajinu, a jeho interpretace je dlouhodobě předmětem sporů. Týká se přitom i přijetí České republiky a dalších středoevropských zemí do aliance.

O závazku však neexistují žádné písemné záznamy a toto tvrzení se opírá zejména o výroky amerického ministra zahraničí Jamese Bakera z února 1990, kdy během jednání o sjednocení Německa údajně řekl, že NATO se "neposune ani o palec na východ" od tehdejší hranice Německa. Ten však neměl žádný mandát k tomu, hovořit za NATO, jež od svého založení zastává takzvanou "politiku otevřených dveří", což znamená, že je ochotna přijmout kteroukoli zemi, která je schopna plnit povinnosti a závazky plynoucí z členství a přispět k bezpečnosti v euroatlantické oblasti. Tento princip je ukotven v v článku 10 zakládající Washingtonské smlouvy NATO z roku 1949, na což aliance opakovaně odkazuje jako na princip svého fungování.

Na otázku, zda nebyla Ukrajině slíbena v Budapešťském memorandu (mimo jiné Ruskem) výměnou za vzdání se jaderných zbraní možnost svobodného rozvoje, tedy i případné cesty členství v EU, podotkla: "Ať jde Ukrajina cestou, jakou chce. Ale ať tou cestou jde sama. Ať to nejsou americké dolary, které tu cestu prosypávají a které tu cestu ponoukají," dodala.