3 0 0 26.09.2025
Během terénních úprav svahu pod areálem židovského hřbitova a silnicí vedoucí na Bludov tu archeologové identifikovali několik útvarů, zlomky typických keramických nádob i stopy po dřevěných stavbách. Celý výzkum se rozběhl na přelomu srpna a září pod vedením šumperského Vlastivědného muzea.
"Většinu zahloubených objektů představovaly různé takzvané sídlištní jámy. Zvláště větší sídlištní jámy sloužily v době trvání osady nejprve jako zdroj jílovité zeminy pro výmaz dřevo-hlinitých obydlí či klenby pecí, posléze se do nich vyhazoval odpad, nejčastěji v podobě střepů z rozbitých nádob," vysvětluje archeolog muzea Jakub Halama.
Právě střepy bývají nejčastějším nálezem. V závěru doby bronzové (zhruba 10.-8. století př. n. l.) se hliněné nádoby stále ještě vyráběly bez použití hrnčířského kruhu - ten se na Moravě rozšířil až s příchodem Keltů o půl tisíciletí později.
Jedna z jam, označovaná jako číslo čtyři, měla podle Halamy specifický účel. Směrem ke dnu se rozšiřovala, což naznačuje, že šlo o jakýsi pravěký sklípek. "Jednalo se o zásobní jámu, určenou k uchovávání zrní či jiných druhů potravin," doplňuje Halama.
Nalezeno bylo také několik menších okrouhlých jamek, které naznačují, že tu stály dřevěné konstrukce - pravděpodobně obytné domy, hospodářské stavby nebo ploty.
Podle archeologů je objev výjimečný i kvůli tomu, kde k němu došlo. Doklady pravěkého osídlení v oblasti Šumperské kotliny, která se rozkládá blízko Jeseníků, jsou totiž velmi vzácné - jediným obdobím, kdy byla tato oblast osídlena před středověkou kolonizací, je totiž pozdní doba bronzová, zhruba v 10. až 8. století před naším letopočtem.
Jedinou dlouho známou osadou z této doby byla lokalita na severním okraji Šumperka, kde archeolog Vladimír Goš prováděl výzkum na přelomu 60. a 70. let minulého století - tehdy v souvislosti s výstavbou panelového sídliště. Archeologové se na stejné místo vrátili i v roce 2022, při stavbě nového parkoviště v Erbenově ulici.
Video: Podívejte se na unikátní pravěké bubny ve sbírce Národního muzea