Kategorie zpráv

Schváleno. Vládní plán na zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP prošel

Schváleno. Vládní plán na zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP prošel; Zdroj foto: Ministerstvo obrany ČR

Koaliční politici označovali neúčast obou hnutí za důkaz snahy přeměnit jednání na show pro kamery. Neveřejná část schůze, kterou ANO iniciovalo, trvala zhruba čtyři hodiny. Z větší části se ho zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Sněmovna v přijatém usnesení plně podpořila "veškeré kroky vedoucí k modernizaci armády a rozvoji jejich schopností ve prospěch obranyschopnosti České republiky a v souladu s jejími aliančními závazky. Podle poslanců je k obraně země nutné stabilní a předvídatelné financování. "Stávající rámec výdajů na obranu není dostatečný na to, aby bylo možné v horizontu několika příštích let zacelit vzniklý deficit v oblasti obranyschopnosti země z minulosti," uvádí se v usnesení.

Proto se sněmovna ztotožnila s návrhem vlády na "navyšování výdajů na obranu na minimální úroveň tří procent HDP nejpozději v roce 2030 při současném zajištění účelného a efektivního vynakládání těchto prostředků". Současně požádala vládu o předložení aktualizace střednědobého výhledu. Také vyzvala kabinet k posilování evropských obranných a obranně průmyslových kapacit a užší spolupráci při jejich budování při současném zachování NATO coby hlavního pilíře obrany.

Dolní parlamentní komora rovněž konstatovala, že do doby uzavření trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině je nezbytné pokračovat v aktivitách na podporu této napadené země, včetně dodávek vojenského materiálu, výcviku vojáků nebo humanitární podpory. "Ukrajina a její ozbrojené síly jsou v současnosti první linií obrany celé Evropy před ruskou agresí," stojí v usnesení.

Poslanci poukázali i na to, že bezpečnost a obrana země je věcí celé společnosti a že vnější bezpečnost je nutně propojená s vnitřní. Vybídli proto vládu, aby podporovala rozvoj složek integrovaného záchranného systému a připravenost obyvatel na krizové situace. Kabinet by měl při modernizaci ozbrojených sil v maximální možné míře zohledňovat zapojení domácího průmyslu a vědeckých institucí. Měl by také provést revizi právních norem z hlediska připravenosti na krizové situace a z hlediska potřeby urychleného dobudování obranných schopností a infrastruktury a předložit potřebné změny.