Do začátku devadesátých let fyzická zdatnost české populace prokazatelně rostla. Podle dostupných národních dat do roku 1993. Pak nastal radikální pád, který se dodnes nezastavil. Nevěříte? Tady jsou fakta.

Zatímco v roce 1991 se v tuzemsku našlo jen 3 % obézních dětí, o třicet let později se jejich počet zvedl na 16,4 %. Děti s nadváhou? 9,6 % v letopočtu 2022, 7 % před třiceti lety. Řeknete si, že nejde o velký sešup. Opak je pravdou.

Podle Státního zdravotnického ústavu stoupl od roku 1996 u dětí ve věku 13-17 let podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou se v ČR vyšplhají ročně zhruba na 30 miliard korun. Přesto se pouze 13 % dětí u nás se podle WHO pohybuje denně více než 60 minut. Kvalifikované prognózy jsou ještě smutnější: v roce 2030 má být u nás 35% obézní populace.

To vše jsou alarmující čísla, které má k dispozici projekt Generace bez pohybu. Ten si dává za cíl zmapovat aktuální stav dětského sportu v ČR, popsat
nejpalčivější problémy a na dobrých příkladech z praxe ukazovat možná řešení. 

Zátopek by se divil

Oborníci, trenéři, učitelé tělesné výchovy již řadu let burcují na poplach. Jedním z nich je docent Martin Musálek, který vyučuje na pražské Fakultě tělesné výchovy a sportu antropomotoriku, kinantropometrii, ale hlavně se dlouhodobě zabývá uvadající pohybovou gramotností mladé české generace.

Tady jeho krátký monolog z mezinárodní konference v Olomouci: "Za posledních dvacet let se snížil denní průměr pohybové aktivity dětí střední až vysoké intenzity z 90 minut na 55 až 45 minut. Za dvacet jsme tedy na polovině! Přitom víme, že 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity denně je základní, nepodkročitelný, preventivní objem aktivity, abychom si do budoucna neroztočili špatnou zdravotní spirálu. Kolegové z Fakulty tělesné kultury zjistili, že víc než 40 % našich dětí není schopno plnit ani tuto normu."

Pozor! Neplatí to jenom pro běžné školáky.

"Máme nezvratné důkazy o tom, že pohybová aktivita klesá i u výkonnostních mládežnických sportovců. Čeští hokejisté nejvyšší dorostenecké úrovně nejsou schopni překročit stín 80 minut střední až vysoké intenzity denně, přestože mají čtyřikrát v týdnu tréninky, do toho zápas a ještě k tomu různá kompenzační individuální cvičení," doplnil Musálek.

K budíčku se připojil také profesor Jan Pirk. "Antická moudrost říká, že mládí rozhoduje o tom, jaké bude stáří," zdůraznil uznávaný kardiochirurg a senátor, kterého můžete dodnes potkat na běžeckých stezkách či závodech.

"Technologický pokrok předstihl vývoj člověka. Máme převahu statické antigravitační zátěže, nemáme dynamickou námahu, narůstá stres. A co udělá dnes člověk proti stresu? Zapálí si cigárko, sedne si před televizi a dá si něco sladkého, aby si obalil nervy. Přitom se má dělat opak. Vždycky dávám za příklad Emila Zátopka a jeho zásadu - když nemůžeš, přidej!"

Veškeré apely však zatím politické špičky buď neposlouchají, nebo jim nepřikládají význam. Můžou se schovat za to, že v tom nejsme sami.

Téměř polovina (!) obyvatel Evropy v současnosti nesportuje. Patnáct procent lidí ze starého kontinentu nenachodí kontinuálně v průběhu týdne ani 10 minut. Naopak 12% sedí déle než 8,5 hodiny denně. A když v Británii testovaly dívky na jednoduché motorické kompetence, 98 % nesplnilo požadovanou normu.

Kdo před pravdou neutíká, získává náskok. Ve Skandinávii, ale třeba i v Maďarsku už před léty pochopili, že děti a dospělé je potřeba opět rozhýbat a státy na tom začaly systematicky pracovat. Teď se můžou těšit zvýšením fyzické zdatnosti špuntů i dospělých a úbytkem obezity oproti evropskému průměru.

Gaučing vítězí

Česko tahle inspirace míjí obloukem.

V roce 2022 Česká školní inspekce provedla ve spolupráci s tělovýchovnými fakultami a katedrami tělesné výchovy na pedagogických fakultách po 30 letech celostátní sběr dat u dětí třetích, sedmých tříd základních škol a druhých ročníků středních škol. Výsledek?

Kritické zóny zdatnosti dosáhlo z 3. ročníku ZŠ 19 % žáků, ze 7. ročníku ZŠ 16 % a z 2. ročníku SŠ 22 %! Děti nestíhaly v běžecké vytrvalosti, propadli v dynamické síle nohou nebo v rychlostní koordinaci.

Kluby a oddíly hlásí pokles 6 % organizovaných sportovců za poslední tři roky. 36,8 % dětí a mládeže ve věku 5-17 let aktuálně organizovaně nesportuje.

Jde o důsledek rapidní změny životního stylu. Lezení po stromech, hry na pláccích, skákání panáků, utužování party prostřednictvím sportu vystřídalo sportování s chytrými telefony a komunikace s umělou inteligencí.

Na gaučing se nabalují další potíže.

Vědci zaznamenali za poslední dvě dekády u chlapců širší tvar pánve, který se víc blíží té ženské. U produktivní populace mužů klesá tvorba testosteronu. Už nyní jsme v Česku zaznamenali nejnižší porodnost v historii, jak tomu bude za pár let?

Obézní děti čelí zvýšenému riziku diabetu 2. typu, astmatu, poruch spánku či vysokého tlaku. Vadné držení těla se stává poznávacím znamením žáků a žaček, stejně jako ortopedické potíže.

Ovšem to ještě není všechno.

Už lidé ve starověku ctili heslo kalokagathia, tedy rovnováhu těla a ducha. Uvědomovali si, že fyzická a duševní kondice jsou spojené nádoby. Jakmile v jedné něco chybí, hned se to neblaze promítá i do stavu té druhé.

Vědecké důkazy, že pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje mozek a jeho funkce, dodá docent Martin Musálek: "Ví se, že pohybová stimulace podporuje růst neurálních sítí, protože v mozku se produkuje více hormonů, které jsou za to zodpovědné. Dánové přišli na přelomu tisíciletí s poměrně převratnou myšlenkou i objevem, že pravidelná tělesná výchova s určitou částí volné hry výrazně zvyšovala produkci těchto mozkových proteinů. Děti se pak lépe učily, měly lepší seberegulaci a lepší výsledky ve škole."

Ale pohyb pomáhá i myšlenkové svěžesti seniorské kategorie.

"Jednoznačně se ukazuje, že pohybová aktivita má blahodárný vliv na míru operativní pracovní paměti, fluidní inteligence, neboli improvizace, která je nám Čechům celkem vlastní a také souvisí i s konceptuálním myšlením, to znamená s tvorbou plánu a organizací činnosti," upozorňuje Musálek a dodává: "Pan profesor Daniel Lieberman (paleoantropolog na Harvardově univerzitě), který se zabývá pohybem z hodně dávných věků, říkal: Lidský mozek se nevyvíjel tím, že jsme leželi kolem ohně a povídali jsme si. Lidský mozek se vyvíjel zejména v době lovců a sběračů, kdy jsme průměrně urazili 8-15 km za den. Lhostejno, jestli to bylo dítě nebo čtyřicetiletý chlap."

Je na čase, aby se republika v srdci Evropy probudila a vrátila se k odkazu Tyrše nebo Zátopka. K tomu by rád přispěl i nový projekt Aktuálně.cz s názvem Generace bez pohybu.