Přijímací zkoušky (nejen) na střední školy jsou pro žáky velkou příčinou stresu, obzvlášť v posledních letech, kdy se o studium ucházejí silné populační ročníky. Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavby skládat v pátek 11. a v pondělí 14. dubna, uchazeči o víceletá gymnázia pak v úterý 15. a ve středu 16. dubna. Konat ji letos bude celkem asi 124 650 žáků, zhruba o 3300 více než loni.

Pro řadu dětí půjde o vůbec první opravdu velkou životní zkoušku. A stres, který je s tím spojený, není nic výjimečného. Jak ale upozorňuje psycholožka Šárka Miková, autorka knihy Milovat nestačí, prožívání stresu se u dětí výrazně liší podle jejich osobnostního nastavení. A právě to je potřeba v přípravě i v den zkoušky respektovat.

Každé dítě prožívá stres jinak

"Děti s potřebou stability budou nejvíc trpět z toho, že je pro ně situace nová a nepředvídatelná," vysvětluje Miková. Takové typy dětí potřebují co nejvíce konkrétních informací - kde zkouška bude, jak se tam dostanou, co přesně je čeká. Uklidní je i známé rutiny a trénink typových úloh.

Naopak děti, které potřebují pocit svobody, může paralyzovat tlak typu "musíš se víc učit". "Tím se totiž oslabuje jejich vnitřní motivace. Pro děti hledající hlubší smysl a vztahy je zase klíčové pracovat s emocemi - mají tendenci si představovat nejhorší možné scénáře. A děti zaměřené na výkon a kompetentnost mohou stresovat obavy ze selhání - ne kvůli výsledku samotnému, ale kvůli pocitu, že 'nejsou dost chytré'," vysvětluje Miková.

Praktické tipy psychologů pro dny před samotnou zkouškou

Podporujte dítě v jeho přípravě, ale nechte mu odpovědnost. Mluvte s ním o tom, co potřebuje - zda chce pomoci s vysvětlením úloh, nebo jen morální podporu. Role rodiče je tu spíš konzultační - nabídnout pomoc, ale netlačit.

• Minimalizujte nové prvky: Dítě by mělo přesně vědět, kam jede, jak dlouho to trvá, co si vzít s sebou. Připravte i plán B pro případ zpoždění.

• Playlist na cestu: Nechte dítě vybrat si oblíbenou "motivační" hudbu, kterou si pustí cestou. Pomůže mu naladit se do pozitivní nálady.

• Práce s myšlenkami: Objeví-li se myšlenka "nezvládnu to", naučte dítě nahradit ji konkrétním postupem: "Když uvidím tenhle typ úlohy, použiju to, co jsem trénoval/a."

• Seznámení s prostředím: Pokud je to možné, navštivte školu, kde se budou zkoušky konat. Dítě tak bude vědět, kam má jít, což sníží jeho obavy z neznámého prostředí.

• Nácvik testových situací: Procvičování typových úloh a seznámení se s formátem testů pomáhá dítěti cítit se jistěji a snižuje stres z neznámých situací.

Jak zvládnout stres v den D

Samotné konání přijímaček je pro děti velmi významnou událostí, která může vyvolávat stres a nervozitu. Je důležité, aby rodiče i děti věděli, jak s těmito pocity pracovat a minimalizovat jejich negativní dopad.

Techniky zvládání stresu během zkoušky:

• Dechová cvičení: Hluboký nádech na šest dob a pomalý výdech na osm až patnáct dob pomáhá zklidnit nervový systém a snížit úzkost.

• Antistresové pomůcky: Mít u sebe malý míček na mačkání či pít z lahve s brčkem může pomoci odvést pozornost od stresu a zklidnit mysl.

• Pozitivní vizualizace: Představit si úspěšné zvládnutí zkoušky a pozitivní scénáře může zvýšit sebevědomí a snížit nervozitu.

• Vlastní "ukotvující věta": Pomáhá mít připravenou krátkou větu, kterou si dítě opakuje ve chvílích, kdy na něj jde panika. Například: "Jsem připravený/á, umím to, dělám, co můžu." Nebo: "Nejsem ve stresu sám/sama, zvládnu to krok za krokem." Opakování této věty pomáhá přesměrovat pozornost od negativních myšlenek k posilujícím.

• Kotvení (grounding): Jednoduchá technika, která pomáhá vrátit pozornost do přítomného okamžiku. Dítě si může během zkoušky v duchu projít "5-4-3-2-1": 5 věcí, které vidí, 4 věci, kterých se může dotknout, 3 věci, které slyší, 2 věci, které cítí (např. parfém, jídlo), 1 věc, kterou může ochutnat nebo na kterou si vzpomene s příjemným pocitem. Tato technika pomáhá zpomalit myšlenky a snížit napětí.

Jak mohou pomoci rodiče

Podle psychologů nejvíc pomůže, když rodiče zůstanou alespoň zdánlivě v klidu. "Přenášet na dítě vlastní obavy je kontraproduktivní. Místo katastrofických scénářů raději dítě ujišťujte, že přijímací zkoušky nejsou měřítkem jeho hodnoty," radí Míková. Podle ní selhání v testu neznamená, že je dítě hloupé. Může být velmi chytré - a stejně nemusí uspět. Psycholožka doporučuje připomenout si, že každý jedinec je jiný, a proto je důležité najít takové strategie zvládání stresu, které nejlépe vyhovují konkrétnímu dítěti.

Co dělat po zkouškách - a co když to nevyjde?

Po zkouškách nehodnoťte výkon hned, radí Miková. Dítě možná zažije vlnu emocí, ale to neříká nic o tom, jak skutečně dopadlo. "Nejlepší, co můžete udělat, je naslouchat, nehodnotit, nezesměšňovat a neodmítat pocity. A až emoce opadnou, můžete se společně domluvit, co dál," říká.

Pokud přijímačky nevyjdou, je podle psycholožky důležité nevytahovat věty typu "já jsem ti to říkal/a". Dítě už prožívá velké zklamání. Spíš hledejte další možnosti - odvolání, jinou školu, přípravu na druhý pokus. Klíčové je dodat naději a ukázat, že to není konec světa.