Kategorie zpráv

Trumpův plán na nový ekonomický řád: je to ještě radikálnější, než byste čekali

Trumpův plán na nový ekonomický řád: je to ještě radikálnější, než byste čekali; Zdroj foto: Reuters

Trump chce změnit celý světový ekonomický řád, potlačit roli Číny a z Ameriky udělat znovu světovou továrnu, jejíž zboží budou všichni kupovat. Plyne to z materiálu jeho hlavního ekonomického poradce Stephena Mirana z loňského listopadu, který v New York Times okomentovala historička ze Stanfordu Jennifer Burnsová.

Miranovým cílem je zlepšit globální obchodní pozici Spojených států pomocí cel a dalších silových taktik, aby Washington donutil svět k radikálnímu kroku: oslabení dolaru. Tato devalvace podle Trumpa a spol. zvýší konkurenceschopnost amerického vývozu, vytvoří hospodářský tlak na Čínu a zvýší výrobu ve Spojených státech.

Trump tak chce odstranit dědictví silného dolaru od 80. let. Tehdy se kvůli silnému dolaru stalo americké zboží jedním z nejdražších na světě, což vedlo k velkému obchodnímu deficitu a urychlilo odliv výroby ze Spojených států. A jak připomíná Burnsová, byl to právě konec 80. let, kdy si přesně na to začal Donald Trump ve svých vystoupeních veřejně stěžovat. Silný dolar vedl k bohatnutí Ameriky, ale ne nutně k bohatnutí Američanů. Bohatli bankéři z Wall Street, ale o práci přišel dělník v automobilce v Detroitu, když se výroba přestěhovala do levnějšího Mexika - tak to vidí Bílý dům.

Silný dolar však podle všeobecně přijímaného názoru upevňuje globální americkou diplomatickou, vojenskou a kulturní nadvládu. Světový obchod funguje v dolarech, cizí státy mají dolarové rezervy, ceny klíčových komodit se udávají v dolarech… Ztráta tohoto postavení by podle standardního výkladu znamenala katastrofu - Spojené státy by nebyly schopny splácet své dluhy a země by se propadla do hospodářské katastrofy a sociálního kolapsu.

Jenže podle Trumpovy administrativy tento scénář již nastal: V Americe došlo k úpadku výroby, rozšířila se ekonomická nerovnost a země zatížená dluhy platí za vojenskou ochranu svých spojenců. Jediná šance je zvrátit historii. Podle Miranova dokumentu o restrukturalizaci globálního obchodního systému je nutné jako první krok zavést cla, která rozbijí stávající ekonomický řád a přimějí země zasednout k jednacímu stolu. Jakmile se země dostanou k jednacímu stolu, budou požádány, aby prostřednictvím měnových dohod podnikly kroky ke snížení hodnoty dolaru. Pokud se spojenci odmítnou podřídit clům a místo toho se rozhodnou pro odvetná opatření v podobě vlastních cel, mohou se setkat s tím, že Spojené státy odstoupí od obranných dohod, jako je NATO. "Země, které chtějí být v obranném deštníku," píše Miran, "musí být také v deštníku spravedlivého obchodu".

To jsou spojenci. Ale co protivníci? Především Čína… Ta na rozdíl od 80. let drží velké množství amerických dolarů a snížení jejich hodnoty by se rovnalo finanční válce s Pekingem. Miran tvrdí, že je důležité "propojit obchodní politiku s bezpečnostní politikou". Podobně jako závody ve zbrojení se Sovětským svazem za studené války stlačily komunistický systém až ke kolapsu, usiluje tato strategie o odříznutí Číny od světové ekonomiky prostřednictvím cel nebo jakéhosi "uživatelského poplatku" za rezervy v dolarech. Pokud vše půjde podle plánu, americký vývoz bude globálně konkurenceschopnější, Čína bude oslabena a američtí spojenci budou férově sdílet břemeno vojenských výdajů.

Bude to fungovat? To si myslí jen málo ekonomů. Většina prorokuje katastrofu a poukazují na obrovská rizika hospodářských turbulencí. To připouští i Miran. Píše, že je rozhodující "začít v malém a dělat postupné kroky". Což je přesně to, co není úplně v souladu s naturelem Donalda Trumpa.

Burnsová v New York Times uznává, že pokusit se o nějaký nový ekonomický řád dává pro Spojené státy smysl, plán ale má podle ní zásadní problémy. Dolar je podle ní světovou rezervní měnou, protože je považován za nejspolehlivější místo pro ukládání majetku a investování. "Zahraniční státy i jednotlivci investují ve Spojených státech, protože věří, že politický systém je stabilní, náš právní systém je spravedlivý a soukromé vlastnictví je chráněno." Nejcennějším aktivem Spojených států tak podle ní není vlastně dolar, ale "americká důvěryhodnost - naše integrita a naše hodnoty". A právě to je podle Burnsové kroky Trumpovy administrativy ohroženo.