Už jako dítě slýchával od okolí, že by měl zhubnout. Praktická lékařka ho proto posílala do lázní, tehdy označovaných jako odtučňovací tábory. Domů se vždy vracel o pár kilo lehčí, jenže brzy nastoupil jo-jo efekt. Chyběla mu vnitřní síla a odhodlání váhu si udržet. "Pokud sami nechcete, nikdo to za vás neudělá, i kdyby se na hlavu stavěli," rozpovídal se známý herec Lukáš Malínek v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.

Sám sebe příliš neřešil až do puberty, kdy se začal chtít líbit. Chodil na mejdany, kde se kamarádi i kamarádky dávali dohromady, ale Lukáš zůstával vždy stranou - poslední a sám. Připadal si nevzhledný a navíc v sobě nosil pochybnosti o vlastní sexuální orientaci. Trvalo mu dlouho, než si dokázal přiznat, že je gay.

"Moje hlava řešila, jestli se mi líbí holky, nebo kluci. Říkal jsem si, že je to jen nějaký rozmar, že nejsem gay. Lhal jsem sám sobě," povídal herec dál. V té době se vše odrazilo právě na jeho postavě. Upnul se na hubnutí, a to velmi drastické. Místo toho, aby se snažil jíst vyváženě, cíleně hladověl, až se dostal k tomu, že snědl jen půlku jablka denně. Emoční přejídání, kterým do té doby trpěl, se změnilo v anorexii. A tím začaly i vážné zdravotní problémy, které zapříčinily několik pobytů v nemocnicích.

"Měnil jsem se vizuálně, byl jsem jiný a hnalo mě to dopředu. Dřel jsem, běhal jsem z běhání na spinning, ale už nebylo z čeho brát. Začal jsem být závislý na váze a třeba dvacetkrát za den jsem na ní stál. Byl to obrovský masakr, ale asi to k tomu patřilo. Byl to první nášlap do obrovského problému. V tu dobu mi bylo 18 let," vzpomínal Lukáš Malínek.

Jídlo rozžvýkal a vyhodil

Když měl velkou chuť třeba na točený salám, koupil si ho. Jenže ho nesnědl, jen ho v puse přežvýkal a pak vyplivnul. Aby neměl výčitky a nic nepřibral. Tělo začalo kolabovat. Kdykoliv si dal trošku jídla, přišly tak velké bolesti, že si musel záchranku. Lékaři dlouho nemohli přijít na to, co Lukášovi je. To, že trpí anorexií, nikomu nepřiznal, byť si jeho maminka s babičkou začínaly všímat, že je s ním něco v nepořádku. Nakonec to dopadlo tak, že výsledky v nemocnici ukázaly na nefungující žlučník.

"Ze žlučníku se mi stal pasivní a zakrnělý orgán. Odvezli mě do Pardubic na vyšetření, kde mi zjistili, že orgán vůbec nefunguje. Pročistili mi ho a už se začalo tušit, co se děje. Přišla za mnou lékařka, která řekla, že když sním rohlík s máslem, tak mě pustí domů. Jenže já jsem se začal třást a radši jsem tam chtěl zůstat," vypráví dnes s nadhledem.

Skončil na psychiatrii

Právě lékařka byla tou, kdo ho odkázal k psychiatrovi do Bohnic na léčení. Na hospitalizaci skončil na skoro dva týdny. Podle primáře prý delší dobu na léčení nepotřeboval. Anorexie u něj nebyla natolik pokročilá, aby potřeboval být "zavřený" několik měsíců, jako je typické u poruch příjmu potravy.

Jenže postupem času se od hladovění dostal zpět k přejídání. Nebylo to tak, že by od rána do večera seděl u ledničky. Chodil do práce, měl vztah, ale celý den nejedl a večer dokázal spořádat vše, co mu přišlo pod ruku. Ručička na váze začala opět stoupat. Až se jednoho dne vzbudil a zjistil, že se "projedl" až k 224 kilogramům.

Na žádnou obezitologii nechodil, ale od praktického lékaře si vyslechl, že má cukrovku, vysoký tlak a další obtíže spojené s tak těžkou obezitou. Jenže Lukáš se bál s tím něco udělat. Nechtěl zklamat. Nejen sám sebe, ale i své okolí. Až dvě vážné životní rány mu pomohly přehodnotit život a začít bojovat o vlastní život. Byla to smrt jeho babičky a rozchod s dlouholetým partnerem.

"Už jsem byl chytřejší. Rozhodl jsem se, že se nebudu litovat. Práskl jsem do stolu, šel jsem do ledničky a vše vyházel. Bylo jedno, jestli to bylo otevřený nebo zavřený. Zneškodnil jsem to, abych to pak nemohl z koše vyndat. Můj klíč k hubnutí je, říkal mi to i obezitolog, který to dělá čtyřicet let, kalorický deficit. Počítání kalorií, to je jediné opravdu účinné," přiznal známý dabér. 

Chtěl začít žít

Pomocí své vlastní vůle dokázal shodit neuvěřitelných 112 kilogramů a jeho váha je už několik let stabilní. V jídle se hlídá, ale užívá si života. Neomezuje se. Když si chce dát něco z fast foodu, dá si, ale musí se mu to vejít do denního budgetu "kalorických tabulek".

"Nikdy není pozdě přehodnotit život. Jsem za každou životní zkušenost rád. Nelituji žádné etapy života, protože celá ta cesta vedla až tam, kde jsem teď. Netušil jsem, že jednou budu v divadle, před kamerou, v dabingu či mě bude bavit tento svět. Dokázal jsem to celé zvládnout a ustát," raduje se nyní ze života herec z Divadla Radka Brzobohatého. 

Chtěl by poradit lidem, aby tu životní nespokojenost a deprese ze sebe samých nedrželi pod pokličkou. Je podle něj dobré vyhledat odborníka přes psychiku, protože tam to vše začíná a tam je prapůvod obtíží s jídlem, váhou a sebepřijetím.

Pomoc při poruchách příjmu potravy

Našli jste se v příběhu herce Lukáše Malínka? Trápí vás také anorexie, bulimie či emoční přejídání? Nestyďte se za to. Jsou to vážné nemoci, které potřebují odbornou pomoc a dohled. Zavolat můžete do Centra Anabell, kde se specializují na poruchy příjmu potravy. Telefonní číslo: 775 904 778.

Celou epizodu podcastu si poslechněte zde.