Stejně jako revoluce v roce 1989 nezačala v Praze, ale ještě o několik dnů dříve v Teplicích, tak ani povstání v závěru druhé světové války se nerodilo v metropoli. Už v úterý 1. května 1945 se ozbrojení lidé postavili proti okupantům v Přerově. Protože se městem šířila mylná informace, že vojska Adolfa Hitlera kapitulovala, Češi začali nacisty odzbrojovat. Akce ale byla velmi rychle potlačena, o život přišlo 54 lidí.

O pár dnů později v Praze už bylo vše jinak. Jak uvádí historik Jindřich Marek, v sobotu 5. května 1945 začalo napětí v metropoli sílit. I kvůli tomu, že jednotky SS obsadily budovu Českého rozhlasu na Vinohradské třídě a jeho zaměstnanci volali vlastence o pomoc.

"Po nečekaném zahájení bojů o rozhlas převzal ve 14.40 generál (Karel) Kutlvašr se souhlasem generála (Františka) Slunečka odpovědnost za vojenské velení povstání," cituje Markova slova web Vojenského historického ústavu.

Marek přidává i zajímavou historicko-politickou souvislost. "To ovšem rozzuřilo levicové politiky v České národní radě v čele s komunistou Josefem Smrkovským, kteří se konáním vojáků cítili být zaskočeni a obviňovali je zpočátku z 'reakčních piklů', protože oni plánovali poněkud naivně svržení okupačního režimu v pondělí 7. května pomocí generální stávky," přibližuje historik.

Web Vojenského historického ústavu uvádí i to, s kým měli povstalci tu "čest". "Proti povstání se postavila silná německá posádka pod vedením generála Rudolfa Toussainta plus další síly, které se ku Praze stahovaly z okolí - celkem asi 40 tisíc vojáků. Proti očekávanému náporu německé přesily disponující těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. (V neděli) 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci," počítá ústav.

Historické prameny připomínají i požadavek Carla von Pückler-Burghausse, velitele jednotek SS. Ten požadoval, aby vedení luftwaffe provedlo bombardování metropole protektorátu: "Mnoho zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet!"

"Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši, 8. května v 16.00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem (generál velící pražským jednotkám nacistů, pozn. red.), podle které Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne."

"Zatímco Češi umírali, americké síly nečinně stály na demarkační linii v západních Čechách - Stalin potřeboval, aby Prahu osvobodila Rudá armáda. Sovětské armády proudily do Čech z několika směrů, první sovětské tanky od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května," popisuje na svém webu Vojenský historický ústav.

Koncert na Vítkově, boj o barikádu v Nuslích

Letos, po osmdesáti letech od Pražského povstání, proběhne v hlavním městě velká připomínka tehdejších událostí. Během prvního květnového týdne se na různých místech Prahy uskuteční hned několik menších akcí, na kterých budou k vidění i ukořistěné německé tanky Hetzer ze sbírek Armádního muzea.

Ve středu 7. května se na vrchu Vítkov uskuteční venkovní koncert. Výročí konce druhé světové války tam oslaví hudba Filharmonie Hradec Králové a Rozhlasového Big Bandu Gustava Broma.

Ta největší akce je v plánu na čtvrtek 8. května. V širším centru Prahy, v oblasti Nuslí - přesněji v ulicích Táborská, Petra Rezka a na náměstí Generála Kutlvašra a Na Květnici - se od rána do večera uskuteční široký program.

Stane se tak v místech, která byla v roce 1945 dějištěm krvavých bojů. A kde je dodnes spousta pomníčků a pamětních desek se jmény žen a mužů, kteří během Pražského povstání padli.

"Živou připomínkou událostí z května 1945 chceme vzdát hold nejen padlým bojovníkům z Pražského povstání, ale i zavražděným civilistům, mužům, ženám i dětem, a připomenout nám všem, že jejich oběť v boji za svobodu nebyla a nesmí být zbytečná," říká Ondřej Kubín (ODS), starosta Prahy 4.

Dlužno dodat, že i osudy těch, kteří povstání přežili, si zaslouží pozornost. S řadou osobností se totiž po roce 1948 "vypořádali" po svém komunisté. Kupříkladu Karel Kutlvašr byl v zinscenovaném procesu odsouzen za velezradu na doživotí, Františka Slunečka uvěznili a vyšetřovali.

Stovky členů klubů vojenské historie a mnoho techniky připomenou události povstání přímo v pražských ulicích. Vrcholem programu má být zinscenovaný boj o barikádu. Očekává se, že na akci dorazí desítky tisíc lidí z celé republiky - naposledy se podobná akce v metropoli konala před dvaceti lety.

 Konec války - zamlčované osvobození 1945 (18. 5. 2020)