Kategorie zpráv

Cla – těžko říci, o co jde Donaldu Trumpovi

Cla – těžko říci, o co jde Donaldu Trumpovi; Zdroj foto: Reuters

Všichni by měli znát princip Lafferovy křivky - výběr daní se maximalizuje při nějaké sazbě mezi 0 až 100 procenty a od toho maxima do 100 procent ve skutečnosti výběr daní začne klesat, ačkoliv daňové sazby můžou dál růst.

U zdanění dovozů prostřednictvím cel je u velké části komodit pravděpodobně ona citlivost dováženého objemu na výši cla vyšší - a tím pádem i objem vybraných peněz z cel se mění s rostoucí celní sazbou daleko rychleji -, než u klasické daně z příjmů. Zvlášť v případech, že k dovozům existují domácí substituty a zahraniční výrobci zároveň mají možnost udat svou produkci jinde. V takových případech i nižší nárůst cel může znamenat citelný propad v objemech dovozu a tím i ve vybraných penězích.

Nastavit výši cel tak, aby se vybíralo maximum peněz, je záležitostí citlivé kalibrace, která by se zároveň musela relativně rychle měnit podle podmínek na trhu. Musela by se trefovat taková výše cel, aby se ještě pořád vyplatilo dovážet z ciziny velké objemy a nenastával nějaký větší protekcionistický efekt, kdy by to dovážené zboží vytlačila domácí konkurence.

Donald Trump někdy říká, že chce příjmy z cel nahradit daň z příjmu. Ale čísla, která neustále rozhazuje kolem sebe - 20 procent, 25 procent, 50 procent a podobně - rozhodně nevypadají na to, že by je někdo zkoušel poladit do oné výše maximalizující daňové výnosy. Spíš to vypadá, že mu jde o protekcionistický účinek, kterým se taky hlasitě chlubí. Tedy aby se výroba přesunula "zpátky" do USA. Ok, když někdo přesune výrobu - kvůli clům - zpátky do USA, tak ta cla pak nebude platit. A to znamená, že cla nemohou nahradit daň z příjmů.

Další nekonzistencí u Trumpa je to, že chce zachovat status dolaru jako světové rezervní měny a zároveň kritizuje obchodní deficity. Jenže obchodní deficity USA jsou zčásti funkcí dolaru coby rezervní měny. Jak jinak by ostatní svět mohl získávat dolary než tím, že doveze do USA nějaké zboží, které tam prodá za dolary? A když tyto dolary (nebo i krátkodobé dolarové dluhopisy) budou ostatní státy mít v rezervách a budou je používat jako základ pro vypořádání mezinárodních obchodů mezi sebou, tak USA nevyhnutelně budou mít obchodní deficit. Tyhle dvě věci nejde úplně rozdělit.

Michael Žantovský nejen o smršti šokujících zpráv z Trumpovy administrativy: