Rotace Země se mění a v posledních letech se tak děje překvapivě rychle. Většinu historie se Země otáčela pomalu, přibližně před 245 miliony lety, kdy se po naší planetě potulovali dinosauři, byly dny o hodinu kratší než dnes. Podle vědců se od roku 2016 však rotace začala zrychlovat - víc, než kdokoli čekal.

Nejkratší dny v historii

Loni jsme tak zažili nejkratší den od začátku měření, 5. červenec trval o 1,66 milisekundy méně než standardních 24 hodin. Do historie se zapíše také letošní rok, 10. červenec byl o 1,36 milisekundy a 22. červenec o 1,34 milisekundy kratší. A na další rekord si brousí zuby právě dnešek, tedy 5. srpen, který nám má ze dne ukrojit 1,25 milisekundy.

Proč? To není zcela jasné. Jedním z "podezřelých" jsou tzv. dekádové variace, tedy pomalé změny rotace v rozmezí desítek let. "To je zřejmě nejméně probádaná část, která se většinou připisuje změnám na rozhraní viskózně elastického pláště a tekutého jádra Země," říká významný astronom Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr. h. c., bývalý předseda České astronomické společnosti.

Existují ale i další, dobře známé periodické změny v rychlosti rotace, způsobující změny délky dne o amplitudách jedné až dvou tisícin sekundy. "Jde jednak o změny sezonní o roční a půlroční periodě, které jsou způsobené přesuny hmot v atmosféře a oceánech během roku, tak o změny slapové o mnoha periodách, z nichž nejvýraznější jsou 14 a 28 dní. Roli může hrát také tání ledovců, které v okolí zemských pólů odlehčuje zemskou kůru, a zploštění Země se tak zmenšuje. "To je ale spíše dlouhodobý a pomalý jev, který podle mne nemůže vysvětlit náhlé zrychlení v posledních pár letech," zamýšlí se Vondrák.

Sezonní výkyv, nebo nový trend?

Nedávná data však ukazují, že po zrychlování mezi lety 2016 až 2022 se rotace opět stabilizuje. Možná tedy nejde o trvalý jev, ale pouze o přirozenou "houpačku" v chování planety. "Z posledních výsledků pozorování Mezinárodní služby rotace Země se zdá, že trend se již obrací - po letech zrychlování se zastavil a dokonce vykazuje určité známky nového zpomalování," vysvětluje Vondrák.

Nedávný workshop, organizovaný Mezinárodním úřadem pro míry a váhy a zahrnující odborníky na předpovědi parametrů orientace Země, dospěl k názoru, že do roku 2030 se šedesátiprocentní pravděpodobností bude třeba opět zavést přestupnou sekundu, která se naposledy zavedla v prosinci r. 2016," popisuje Vondrák.

Dočkáme se záporné přestupné sekundy?

Pokud ale bude zrychlování pokračovat, mohla by se naopak historicky poprvé zavést tzv. záporná přestupná sekunda. Ta by však mohla přinést další komplikace, podobně jako kdysi přestupná sekunda. Nesrovnalosti mohou dlouhodobě ovlivnit počítače, satelity a telekomunikace. "Naštěstí k tomu snad nedojde," uklidňuje Vondrák s tím, že pravděpodobnost na její zavedení je v nejbližších letech asi třicetiprocentní.

Přestože rychlejší rotace může znamenat výzvu pro technické systémy, u kterých záleží na přesném načasování, vliv na planetu je pravděpodobně zanedbatelný. "Ovšem poskytuje nám cenný materiál pro studium vnitřní stavby Země a jejích změn," uzavírá Vondrák.