Vedení zoo argumentuje tím, že maso s kostmi, srstí či peřím je pro masožravce klíčové nejen z hlediska výživy, ale i přirozeného chování. Na sociálních sítích Zoo Aalborg uvedla, že zejména rys euroasijský, u nás známý též jako rys ostrovid, potřebuje dostávat celou kořist, která co nejvíce odpovídá tomu, co by lovil ve volné přírodě.

Zoo zároveň uvedla, že kromě drobných zvířat ráda přijme i koně. Ti by byli poraženi a maso by sloužilo jako krmivo pro velké šelmy. Darovaný kůň však musí mít průkaz původu a jeho hodnota, odvozená z hmotnosti, by majiteli následně umožnila daňový odpočet. Vzhledem k omezené kapacitě může být na odběr koní i čekací listina.

Zoo zdůraznila, že tímto způsobem nic nepřijde nazmar. Pokud někdo potřebuje z různých důvodů svého zvířecího mazlíčka uspat, má podle Aalborgu možnost udělat to smysluplně - poskytnout ho jako potravu predátorům. To podle organizace přispívá k welfare zvířat i odborné důvěryhodnosti zoo.

Reakce veřejnosti byly, jak se dalo čekat, smíšené. Někteří výzvu ostře kritizovali a označili ji za nemorální a zvrácenou. Jiní ale vyjádřili podporu. "Před pár lety jsem do zoo odvedla koně, bylo to klidné a důstojné rozloučení," napsala pod příspěvek uživatelka sociální sítě.

Zástupkyně ředitele zoo Pia Nielsenová k tomu dodala: "Už řadu let krmíme naše šelmy menšími hospodářskými zvířaty. Pokud chováte masožravce, je nezbytné jim poskytovat potravu v co nejpřirozenější podobě, tedy včetně srsti, peří a kostí. Dává smysl, aby zvířata, která je potřeba z různých důvodů utratit, mohla být ještě takto využita."

Podle Nielsenové je tento přístup v Dánsku běžnou praxí a mnozí návštěvníci i spolupracující chovatelé tuto možnost vítají.

Poslání zoo v 21. století se mění

Výzva Aalborgu přichází jen krátce poté, co se německá zoo v Norimberku ocitla pod palbou kritiky za to, že kvůli přeplnění kapacity usmrtila 12 zdravých paviánů a podle médií je následně před zraky veřejnosti podala lvům. Jeden z protestujících se kvůli tomu dokonce přilepil rukama k zemi před vchodem do zoo.

O podobný rozruch se v minulosti postarala i zoo v Kodani, když i přes prosby veřejnosti usmrtila samce žirafy síťované a masem následně nakrmila lvy. Bengt Holst, tehdejší vědecký ředitel kodaňské zoo, se pokusil situaci vysvětlit tím, že žirafa síťovaná ve volné přírodě nepatří mezi ohrožené druhy. Navíc zoo měla "přebytek" samců s genetickou výbavou daného samce, takže se nehodil ani do chovného programu - a to ani v rámci Evropské asociace zoologických zahrad.

A právě v tom spočívá podle odborníků skutečná role moderních zoologických zahrad. Jejich posláním už dávno není jen vystavovat zvířata veřejnosti, ale především chránit ty druhy, kterým podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí vyhynutí. Aby mohly zachovat genetickou rozmanitost ohrožených populací a vracet je zpět do volné přírody, musí se soustředit na zvířata, která tuto péči skutečně potřebují.