Rekonstrukce navazuje na vizi Karla Pragera, jednoho z nejvýznamnějších architektů druhé poloviny 20. století, a Jiřího Kadeřábka. Autenticitu celého procesu garantuje expertní skupina odborníků z ČVUT, která vychází ze závěrů expertizy vypracované členem původního týmu autorů a profesorem Miloslavem Pavlíkem. Na rozpracování vize známých architektů v posledních letech spolupracovali architekti ze studia IXA.

"Rekonstrukce nám dává příležitost naplnit původní význam této výjimečné stavby. Nejde jen o modernizaci kanceláří - vracíme budově funkce, které byly součástí původní koncepce Karla Pragera, ale nikdy se plnohodnotně nezrealizovaly," uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

"IPR dnes slavnostně podepsal smlouvu se stavební firmou, která rekonstrukci provede. IPR musel v nejistotě na podpis smlouvy zbytečně čekat přes rok. Teprve letos na jaře se totiž odblokovala neochota některých pražských koaličních politiků dát rekonstrukci zelenou. Velké díky v tomto patří občanské iniciativě, která pod petici sesbírala tisíce podpisů. Vyhráno ale není," píší na instagramovém profilu Praha Sobě.

"Do země se jen tak nekopne, stavební firma musí nejdřív dokončit projekt rekonstrukce a obstarat zbylé papírování. Ostatně pro letošek má IPR v rozpočtu peníze právě na tohle a co bude dál, záleží na vůli politiků. Ti z nich, kteří projektu nepřejí, tak mají bohužel pořád nástroj, jak z rekonstrukce nakonec pod různými záminkami vycouvat," dodávají.

Co rekonstrukce přinese?

Současný technický stav budov z roku 1973 nevyhovuje dnešním nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost, hygienické normy ani technologické vybavení. Rekonstrukce proto zahrnuje úpravy nosné konstrukce, kompletní obnovu fasády, modernizaci technologií a nové prostorové uspořádání.

Veřejnost se může těšit také na otevření střešní terasy, kde vznikne nový veřejný prostor a terasa bistra. Zachovány a obnoveny budou původní kvalitní prvky interiéru - třeba keramické obklady, kamenné povrchy či masivní dřevěné detaily. Nové architektonické zásahy pak budou jasně rozpoznatelné, aby byl patrný kontrast mezi historií a současností.

"Příprava rekonstrukce Pragerových kostek byla velká výzva především při hledání politické a společenské shody, ale také pro finanční a technickou náročnost projektu. Výsledek však bude stát za to, mimo jiné i proto, že se celý areál včetně střechy více zpřístupní veřejnosti," dodává Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní plánování.

Po rekonstrukci se CAMP rozšíří do celého přízemí. Veřejnosti se otevřou prostory podnoží kostek, kde vznikne zázemí pro vzdělávací programy i dětskou skupinu. Krajinný ateliér Land05 zároveň přetvoří okolní areál v moderní městský park.

Pragerův stavebnicový systém

Komplex tří charakteristických kvádrů "levitujících" nad bývalou klášterní zahradou kláštera Na Slovanech byl navržen původně jako sídlo Sdružení projektových ateliérů. Prager počítal s pěti budovami, z nichž se však realizovaly jen tři, a projekt byl experimentem se závěsnou konstrukcí. Pragerův ateliér GAMA pro tuto technologii vyvinul patentovaný stavebnicový systém, díky kterému se pro objekt vžilo označení "Pragerovy kostky".

Od dokončení v roce 1973 v budovách nepřetržitě sídlí plánovací instituce hlavního města.

Cena, financování a budoucnost

Celková investice se pohybuje okolo 1,4 miliardy korun. Hlavním investorem je Magistrát hlavního města Prahy, který projekt spolufinancuje mimo jiné z Modernizačního fondu, odkud "přiteče" více než 320 milionů korun. Nedílnou součástí rekonstrukce je i ekologické hospodaření s dešťovou vodou a výrazné snížení energetické náročnosti budov.

Rekonstrukce Pragerových kostek nepředstavuje jen architektonickou obnovu, ale i návrat k původní myšlence propojení veřejného prostoru, architektonické tvorby a městského plánování. CAMP i IPR Praha tak vstoupí do nové etapy - s otevřenějšími prostory, lepší dostupností pro veřejnost a důstojnými podmínkami pro plánování budoucnosti hlavního města.