Když na hlavu praží slunce: úžeh

Podle údajů Státního zdravotního ústavu ČR patří mezi nejčastější příčiny zdravotních obtíží v horkých dnech právě úžeh. Ten vzniká ve chvíli, kdy strávíte delší čas na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Tělo se přehřeje, zejména v oblasti hlavy a šíje, a mozek začne reagovat otokem.

Typické příznaky? Bolí vás hlava, obličej je zarudlý, přidávají se závratě, nevolnost a celková únava. "U některých pacientů se dostavuje i horečka nebo zimnice, a příznaky se navíc často projeví až po několika hodinách, klidně i večer po dni stráveném na slunci," uvádí experti z Mayo Clinic.

Když tělo nezvládne vedro: úpal

Úpal je jiná liga. Jde o celkové přehřátí organismu, které může vzniknout v jakémkoli horkém prostředí a nepotřebujete k tomu ani přímé slunce - stačí přehřátý byt, dusné auto, tělocvična nebo i kombinace vlhkosti a horka.

Organismus se začne přehřívat, potní žlázy nestíhají, tělo se nedokáže ochladit. Výsledek? Tělesná teplota stoupá ke 40 stupňům a výš. Objeví se intenzivní pocení (které v těžších stavech ustává, a to je varovný signál), bolest hlavy, slabost, zvracení, zrychlený puls i dech.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) může postižený při závažném úpalu vykazovat i zmatenost, poruchy vědomí, křeče nebo upadnout do bezvědomí. "Těžký úpal je život ohrožující stav a bez rychlé pomoci může dojít k poškození mozku nebo selhání životně důležitých orgánů," upozorňuje CDC.

Rizikoví lidé a jak poskytnout první pomoc

Ne všichni jsou přehřátím ohroženi stejně. Rizikovými skupinami jsou nepřekvapivě zejména malé děti do čtyř let, senioři nad 65 let, osoby s chronickými nemocemi (například srdce, plíce, ledviny), sportovci při vysoké fyzické zátěži ve vedru, lidé pod vlivem alkoholu nebo drog a také osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci (například diuretika).

Jak postupovat při podezření na úžeh? Podle doporučení Českého červeného kříže je nutné přesunout postiženého do chladného stínu, uložit jej do polohy s lehce podloženou hlavou, ochlazovat vlažnými obklady na čelo a šíji a podávat vlažnou vodu po malých doušcích. Stav je třeba pečlivě sledovat, a pokud se zhoršuje (například přetrvává zmatenost, dochází ke zvracení nebo horečce), je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

U úpalu je postup podobný, jen intenzivnější.

1. ihned přesuňte postiženého do chladu
2. sundejte nadbytečné oblečení
3. ochlazujte celé tělo (vlažná sprcha, mokré prostěradlo, větrák)
4. pokud je člověk při vědomí, podávejte vodu
5. při tělesné teplotě nad 39 °C, poruchách vědomí, křečích nebo bezvědomí okamžitě volejte 155 a do příjezdu záchranky sledujte dýchání a vědomí.

Podle praktického lékaře Ondřeje Sobotky ale pro laiky není až tak důležité, jestli se jedná o úpal, nebo o úžeh. "V méně závažných případech přehřátí by mělo stačit ochlazení ve stínu, studené obklady na hlavu, doplňovat tekutiny. V závažnějších případech, kdy již dochází ke ztrátě vědomí je skutečně vhodné volat 155."

Prevenci přehřátí není radno podceňovat. "Pomůže, pokud budete nosit pokrývku hlavy a lehké, vzdušné oblečení, pít dostatek nealkoholických tekutin, vyhýbat se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou, sportovat s rozvahou a nikdy nenechávat děti ani zvířata v zavřeném autě, a to ani na pár minut," upozorňují odborníci.

"Nejdůležitější je prevence. Dbát na dostatečný příjem tekutin. Nosit pokrývku hlavy. Vhodné je časté namáčení čepičky třeba u dětí, ale i dospělých. Právě u malých dětí a seniorů může k přehřátí dojít snáze. Je vhodné se více zdržovat ve stínu nebo polostínu. Procházky v lese jsou lepší než pobyt na přímém slunci. Je vhodné mít u sebe neustále nádobu s vodou, která je tím nejvhodnějším nápojem v časech horka," uzavírá Ondřej Sobotka.