Domácí (2046)
Svět (2855)
Názory (321)
Ekonomika (832)
Energetika (155)
Kultura (1144)
Sport (2050)
Fotbal (1025)
Hokej (862)
Auto-moto (343)
Životní styl (1829)
Věda, vzdělávání (112)
IT, telekomunikace (499)
Obchod, marketing (320)
Chemie a farmacie (40)
Potraviny, gastronomie (71)
Služby, cestovní ruch (209)
Stavebnictví, reality (143)
Zdravotnictví (144)
Zemědělství (25)
Výrobní průmysl (99)
Počasí (26)
2 0 0 16.07.2025
Takové jsou alespoň výsledky nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity, na kterou upozornil server ekonews.cz. Analýza 1376 druhů obratlovců, kteří se živí mršinami, od krys až po hyeny, ukázala, že víc než třetina z nich rychle ubývá nebo je přímo na pokraji vyhynutí. Ohroženi jsou především ti největší - a nejdůležitější.
"Mrchožroutů neubývá rovnoměrně, nejvíce se to týká velkých a specializovaných druhů," uvedl ekolog Rodolfo Dirzo ze Stanfordovy univerzity.
V Americe a Evropě zpracují mrchožrouti až 75 procent mrtvých těl, tato jejich "služba" sehrává klíčovou úlohu v udržení zdraví přírody i lidské populace. Pokud mršiny nikam nezmizí, leží, hnijí a lákají potkany, toulavé psy a další přenašeče nemocí. Dojde tak k nárůstu tzv. zoonotických chorob, které přechází ze zvířat na lidi, jako je vzteklina nebo leptospiróza, známá jako krysí žloutenka.
Mršinami by se mohla znečistit také voda a půda a vzrůst počet infekcí, včetně těch, které známe z pandemií. Mrchožrouti jsou první linií obrany před patogeny, bez nich ztrácíme štít. "Začínáme přesně chápat, jak jsme závislí na každém jednotlivém druhu," říká Chinmay Sonawane, hlavní autor studie.
Roli v úbytku mrchožroutů sehrává několik faktorů: na vině je lov a pytláctví, intenzivní chov hospodářských zvířat a ztráta přirozeného prostředí. Zatímco ale supi a hyeny v důsledku lidské činnosti ustupují, menší mrchožrouti naopak prosperují.
"Jsou lépe přizpůsobeni k přežití v lidmi ovládaných stanovištích," vysvětluje Sonawane s tím, že tato zvířata konzumují jak lidskou potravu, tak mršiny. Nedokážou však nahradit práci hlavních konzumentů.
Záchrana supů a dalších mrchožroutů tak představuje otázku veřejného zdraví. "Myslím, že jak si budeme více uvědomovat tyto souvislosti, budeme více nakloněni chránit tyto druhy, protože tím v konečném důsledku chráníme i své zdraví," uzavírá Sonawane.
