Originály závětí se tak od doby, kdy byly předány do pozůstalostního řízení po Benešově smrti, objevují na veřejnosti poprvé, jejich obsah byl dosud znám jen z kopií a opisů. Ve středu o tom informoval Národní archiv, který nalezené spisy a předměty v dubnu převzal od ministerstva.

"Práce archiváře je někdy dobrodružná a svědčí o tom i nalezení těchto zajímavých věcí a dokumentů," uvedl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

Podle archivu byly originály závěti součástí dvou nalezených spisů Okresního soudu v Táboře a Státního notářství v Táboře z Benešova dědického řízení. Samotné poslední vůle československý prezident z let 1943 a 1945 napsal před odjezdem z Velké Británie na zahraniční cesty a obsahují zejména pokyny a názory na další politický vývoj v případě, že by se zpět do Československa nevrátil. Beneš závěti psal postupně a postupně je i doplňoval, uvedl archiv. Dodal také, že nalezený soubor obsahoval i pamětní zápis z 25. února 1948 o Benešově soukromém (politickém) archivu a několik originálů dokumentů o nakládání s ním po jeho smrti, což bylo 3. září 1948.

Mezi dalšími objevenými věcmi byl podle archivu i vyšetřovací a soudní spis z vykonstruovaného politického procesu před mimořádným lidovým soudem v Praze s účastníkem protinacistického odboje a generálním tajemníkem Československé strany národně socialistické Vladimírem Krajinou a sada klíčů od pracovního stolu prvorepublikového ministra spravedlnosti z 20. let 20. století.

Archiv uvedl, že Benešovy pozůstalostní spisy nyní uloží ve Státním oblastním archivu v Třeboni, spis z procesu s Krajinou ve Státním oblastním archivu v Praze a další převzaté dokumenty a předměty budou ve fondech Národního archivu.

Beneš patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce a byl nejbližším spolupracovníkem svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka, dodnes budí vášně především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948.

Československým prezidentem byl v letech 1935 až 1938 a 1945 až 1948, za druhé světové války působil jako prezident ČSR v exilu. S Benešovým jménem jsou spjaty ale i často diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění.