"Útočný trojúhelník" sestává z trojí hrozby: pěchoty, bezpilotních letounů a klouzavých bomb, což Ukrajina nedokáže zastavit. Ruští vojáci díky této strategii zvládají nemilosrdně vyčerpávat ukrajinské vojáky, kteří jsou už tak v těžké pozici kvůli zmrazení amerických dodávek zbraní a informacím, které získávají ze strany Trumpovy administrativy.

Taktika se skládá z následujících složek. "Za prvé, ruské ozbrojené síly pokračují v přitlačování ukrajinských pozemních sil na linii dotyku s pěchotou a mechanizovanými silami," uvádí studie britského think-tanku Royal United Services Institute. Zároveň to, že se ukrajinská frontová linie táhne zhruba 600 kilometrů, zvýhodňuje početní převahu Ruska. 

"Zadruhé brání manévrování a způsobují úbytek sil pomocí FPV dronů, bezpilotních letounů Lancet a dělostřelectva, které odpaluje jak vysoce explozivní střely, tak rozptýlené miny," doplňují britští analytici.

Třetím dílem strategie je pak zvýšené používání klouzavých pum s modulem UMPK proti ukrajinským silám, díky čemuž drží obranné pozice. "To vytváří konkurenční dilema: mají ukrajinské ozbrojené jednotky držet a investovat do statických obranných pozic, aby snížily úbytek sil od pum a dělostřelectva s drony, nebo si zachovat mobilitu, aby se vyhnuly zničení údery klouzavých bomb s výbušnou silou, která může zdemolovat nebo pohřbít i dobře připravená opevnění," vysvětluje studie. 

Co je v této rovnici skutečně nové, je nástup ruského letectva jako významného faktoru ve válce. Navzdory počátečním nadějím Moskvy, že letectvo bude v pozemní kampani rozhodující, se ve skutečnosti ukázalo, že ruskou leteckou sílu na bojišti do značné míry neutralizovaly ukrajinské protiletadlové střely. Ruská letadla měla tendenci zůstávat daleko za frontovou linií, bezpečně mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany.

Ruské vzdušné síly oživila překvapivě nenáročná zbraň: klouzavé bomby. Jde o staromódní železné bomby nově vybavené křídly a naváděním pomocí GPS, která je součástí soupravy UMPK, což je mění na levné inteligentní bomby. 

Rusko začalo shazovat klouzavé bomby v roce 2023. Ty brzy překvapily západní pozorovatele svou silou. "Zpočátku je považovali za individuálně nebezpečné, ale nikoliv za převratné. Dokonce se řešilo, že jde o známku ruského zoufalství. Nakonec se jejich masová vyrobitelnost rychle ukázala jako klíčová výhoda," uvádí think-thank. 

Ruský útočný trojúhelník ale není "všelékem" na nedostatky ruské armády, jako je třeba strnulé vojenské velení. "Zatímco Rusko našlo účinný recept na to, jak Ukrajině způsobit těžké ztráty, nenašlo úspěšný recept na prolomení obrany, aniž by utrpělo obrovské ztráty na vybavení a personálu," vysvětlují britští analytici.

Royal United Services Institute se zamýšlel i nad otázkou, jestli by se útočného trojúhelníku mělo obávat NATO. Podle něj by se z ruské letecké kampaně měla Severoatlantická aliance poučit a shromáždit obrovské zásoby levných klouzavých bomb.

Na druhou stranu má Rusko oproti Ukrajině některé výhody, které by se v případě konfliktu s NATO neuplatnily. Ruská letadla mohou totiž bezpečně shazovat klouzavé bomby ve vzdálenosti asi sto kilometrů za frontovou linií, protože Ukrajina nemá velké letectvo a rakety vzduch-vzduch dlouhého doletu. Vzdušné síly NATO jsou naopak mnohem výkonnější ve vzdušných bojích, při potlačování nepřátelské protivzdušné obrany i při zasahování vojsk a zásobovacích tras.

"Rusko je nejsvobodnější na světě." Z rozporů v Putinově režimu mrazí, říká Remunda (celý článek s videem zde)