Z prvního semifinále proti týmu Porriňo jste si přivezly ze Španělska porážku 28:31. Nakonec jste i v odvetě v Chebu prohrály o tři góly 27:30…

Věřily jsme, že ty tři góly nic neznamenají. Oba zápasy byly skvělé. Atmosféra byla podobná jako s reprezentací. Při prvním utkání oznamovali dva tisíce diváků, fanoušci stáli i na ochozech, měli choreo, jaké vidíte na fotbale nebo hokeji. I naše hra se mi moc líbila. Jsem pyšná, že jsme se dokázaly vzpamatovat po dvou porážkách s Mostem.

V čem byly soupeřky dobré a kde naopak zranitelné?

Hrají jedna na jednu, typická španělská hra. Jsou dynamické, nejvíc zranitelné na postu brankáře a křídel. Doufaly jsme, že se nám povede dát víc gólů a ubránit jejich individuální ataky, ale bohužel to nestačilo.

Jak odvetou žil Cheb, kde hostíte soupeře?

Na každé utkání máme vyprodáno, pokud jsou to lepší soupeři, kteří táhnou. Už po prvním zápase se očekávalo, že bude plný dům. Přijelo i několik španělských fanoušků, atmosféra byla vážně skvělá. Finále by bylo snem, bohužel na postup do něj ani tohle nestačilo.

Naposledy vyhrál z českých týmů evropský pohár Most. Bavili jste se o tom?

Snažili jsme se o tom moc nemluvit, protože pořád nám jeden krok chyběl. Cíl jsme už naplnili, chtěli jsme se probojovat přes šestnáctku do osmičky nejlepších. Tohle pro nás byla nadstavba. Jsme za ni moc rádi a udělali jsme všechno, abychom prošli až do finále.

Zase vás podpořil německý fanklub?

Ano. Jezdí skoro na každý zápas, jsou z Aue a ze Cvikova. Když jsme v Cvikově měli přípravné zápasy, tak už běžela sbírka na Viléma Kolaju a také oni vybírali peníze při bundesligovém utkání. Vildu trápí rakovina, snažíme se pro něj získat dva miliony korun, na každém zápase máme kasičku, peníze se můžou posílat i na transparentní účet.

Boj o mistrovství světa

Už brzy vás čeká play-off o mistrovství světa s Ukrajinou, domácí zápas hrajete doma ve čtvrtek 10. dubna. Je to soupeř, kterého byste měli vyřadit?

S Ukrajinou jsem měla tu čest hrát dvakrát v posledních sezonách, vždycky jsme vyhrály. Je to jeden z lepších soupeřů, které jsme mohly dostat. Ale náš tým se změnil, dost hráček se zranilo, bude to postaveno na jiných, mladých. Netroufnu si říct, jak dvojzápas dopadne, ale doufáme v postup.

Kde Ukrajinky trénují?

Mám v Kynžvartu spoluhráčku z Ukrajiny, která nastupuje za reprezentaci. A každý sraz mají někde jinde. Naposledy ve Švýcarsku, teď ho mají v Německu, aby to měly blízko do Chomutova.

Zápas se bude hrát v tamní hokejové aréně. Jak se těšíte na sváteční prostředí?

Přiznám se, že jsem tam nikdy nebyla. Vůbec si nedokážu představit, jak hala vypadá. Doufám, že to bude něco jako u chlapů červené peklo. I čas se přesunul z 20:30 na 17:15, což je přijatelnější pro fanoušky z větší dálky i pro rodiny s dětmi. Já si užívám velké arény, kde je hodně lidí. A to i když fandí proti nám. Jako teď ve Španělsku. Nebo na mistrovství Evropy. Mám lepší pocit, když je v hledišti víc fanoušků. Doufám, že mi to sedne i v Chomutově.

Nebude orientace ve velké hale problém?

Prostor bude jiný než obvykle, protože hala je o dost větší. Myslím, že i za bránami bude víc místa. Já ale koukám jen na balon, zbytek nevnímám. Spíš pro střelkyně to bude orientačně horší, protože branka je v prostoru. Některé holky z Mostu hrály v Chomutově Ligu mistrů, takže s halou mají už zkušenosti.

Co přinesou noví trenéři Tomáš Hlavatý a Daniel Čurda, kteří nahradili Nora Benta Dahla?

Měli jsme už sraz v Mostě, kde jsme hráli za zavřenými dveřmi se Švýcarkami. Moc se mi líbí, jak je to nastavené, Dan Čurda drtí obranu, pan Hlavatý drtí útok. Času moc není, nechtějí příliš měnit zajetý systém, ale přinesli do něj nové věci. Základ je ještě po panu Dahlovi.

Trenérka mluví francouzsky

Po sezoně přestupujete do francouzských Met. Snažíte se na to nemyslet?

Snažila jsem se, ale fanoušci Met mě překvapili na zápase MOL ligy s Mostem. Trošku nervozity jsem cítila, přece jen se přijeli podívat na svoji brankářku pro příští sezonu. Ale byli moc milí. Už jako malá jsem koukala na Lenku Černou, jak v Metách chytá. Byl můj sen zahrát si Ligu mistrů a specificky za Mety.

Pomohla k němu právě legendární Lenka Černá, která v Kynžvartu trénuje?

Paní trenérka s tím nemá vůbec nic společného, i když ona je v Metách zapsaná jako jedna z nejlepších brankářek, které tam kdy byly. Naplnit to, co tam začala, bude hodně těžké. Doufám, že nezklamu ji ani Mety. Paní trenérka byla strašně šťastná, když jsem jí oznámila, že přišla nabídka z Met a teď to s nimi řeším. Ona hned řekla: Tak to je jasné, že to vezmeš! Já musela chvíli popřemýšlet, abych se nenechala ovlivnit, zhodnotila jsem si plusy minusy. Jsem hrozně ráda, že si Mety řekly, že chtějí mě.

Co vám trenérka o klubu prozradila?

Paní trenéra je ještě z většiny Francouzka. Žije Francií, pořád si s někým dopisuje francouzsky, i teď na mě mluví francouzsky. Když tam chytala, už byl v Metách současný prezident, který se mnou domluvil přestup. Je to obrovská kvalita, vyhráli svoji skupinu Ligy mistrů.

Jaké bude čelit světovým hráčkám?

Jejich střely jsou zapeklitější, mnohem víc pracují s rukou. Jsem moc ráda, že jsem se s těmi, které mě čekají v Lize mistrů, potkala díky reprezentaci. Bude to pro mě šok, ale ne už tak velký.

A co fanouškovská podpora? Taky to bude šok?

Většinou v Metách chodí deset tisíc lidí na zápas. Já jsem velká fanynka hokeje, hodně často chodím do O2 areny koukat na Spartu. A když jsem si představila, že celý spodní prstenec je návštěva v Metách, trochu mě zamrazilo.

Pomohlo vám k přestupu prosincové mistrovství Evropy?

Hlavně mistrovství světa, s Péťou Kudláčkovou jsme se umístily v top 10 brankářek. Oni mě pak zkontaktovali. A všechno důležité se nakonec zrodilo na Euru.