Britsko-italský tvůrčí tým pod vedením Richarda Warlowa měl těžký úkol. Posmrtně vydanou předlohu Tomasiho di Lampedusy zfilmoval záhy po jejím vydání Lucino Visconti, jeho více než tříhodinový opus získal v roce 1963 Zlatou palmu v Cannes a šlo o formálně opulentní pokus vyrovnat se slohovým kvalitám románu. Nová seriálová verze se nepokouší o podobně výlučný styl. Kniha i film vynikaly dosti volnou kompozicí, a především schopností vylíčit zkázu a smutek nad trvale zanikajícím světem pomocí vytříbených estetických voleb.

Seriálový Gepard je prozaičtější a střídmější. Ale navzdory možná až příliš úhledným záběrům na krajinu či pokrmy servírované v rodině muže, jemuž se přezdívá Gepard, se tvůrcům daří zachytit smutek protagonisty, který už nezvládá svým "kočičím" způsobem kličkovat mezi nástrahami dějin.

Ital Kim Rossi Stuart je v roli Geparda odměřenější než filmový Burt Lancaster a vlastně to platí pro celý seriál, který se drží mnohem více při zemi. Ale i tentokrát je hrdina vykreslený jako trochu záhadný jedinec, divák si k němu musí najít cestu a objevit, jak se na svět dívá tento svérázný muž, který se snaží udržet co nejdéle koloběh dosavadního života svého šlechtického rodu. A přitom ví, že to nebude dlouhodobě možné.

Umírání, romantika i zádumčivost

Děj začíná v době, kdy se na Sicílii hroutí starý bourbonský režim a k moci se dostávají vojska revolucionáře Giuseppe Garibaldiho, což později bude jeden z důležitých kroků ke sjednocení Itálie. K vojskům se přidal i Gepardův synovec Tancredi, a když se vrací domů - a s ním i nová doba -, začne nabývat na intenzitě vztah mezi ním a sestřenicí Concettou. Ale stejně jako v otázkách politiky a moci i v těchto romantických záležitostech platí, že se věci ještě dost zkomplikují.

Seriál stojí na drobných "úhybných manévrech", které protagonista podniká. A je nutné vynaložit velké diplomatické úsilí jen třeba na to, aby mohla jeho rodina - tak jako každý rok - odjet v létě na své venkovské sídlo. Bohužel ani tam už Gepard není tím jediným pánem, místní starosta nebývale zbohatl a dává o tom vědět různými způsoby. Brzy tak bude nutné v sérii taktických kroků pokročit dále.

Tvůrci možná natočili stravitelnější verzi obou slavných děl, ale v tomto kostýmním historickém dramatu stále zůstalo dost prostoru pro zachycení řady původních otázek a témat. Gepard vypráví o tom, jak vládnoucí vrstvy samy přispěly ke změně režimu, zkoumá jejich osud kriticky, ale také s velkou empatií, ostatně hlavním tématem je tu umírání - ať už v doslovném, či obrazném smyslu.

Už samotný román by snadno mohl být námětem nějaké soap opery a tvůrci seriálové verze se nebrání melodramatickým momentům. Ale na každou dávku romantiky je tu dostatek melancholie, která brání tomu, aby se seriál překlopil do nějaké průměrné načančané historické podívané z produkce Netflixu. Výkony italských protagonistů asi neuvíznou divákům v paměti tak jako herecké souboje mezi Lancasterem a Alainem Delonem v roli Tancrediho, ale možná v sobě mají větší přirozenost, než když tehdy u Viscontiho na plátně disputoval Američan s Francouzem a vše se poté dabovalo do italštiny.

Drobné rozmary doby

Seriálový Gepard není uhrančivou meditací o ztrátě moci, není to dílo schopné fascinovat svými mistrovskými dílčími momenty, ať už je to pětačtyřicetiminutová scéna na plese z Viscontiho filmu, či drobná Lampedusova pozorování a schopnost uchvátit čtenáře třeba pouhým popisem prostředí, z kterého vyplyne všední kouzlo přítomného okamžiku a zároveň jeho nevšední dějinný význam. Ale tvůrcům se daří zachytit drobné rozmary doby, třeba to, jak jedna dvě věty u večeře umí proměnit momentální atmosféru, ale také dlouhodobé vztahy mezi protagonisty.

Podobně jako u románové předlohy platí, že divák musí dát dílu šanci. Obzvlášť první epizoda je velmi pozvolným uvedením do děje a tento italsky mluvený seriál rozhodně nechce být dalším sexy kostýmním spektáklem jako jiné dobové seriály Netflixu typu Bridgertonovi. Pro milovníky trochu serióznější historické fikce, kteří necítí přílišnou potřebu srovnávat seriál s jeho předobrazy, to však promarněný čas nebude.