Nejdřív se sedmkrát otočí, pak vyběhne dvacet schodů a začne vyhazovat lístky s pohádkami. Než upustí ten poslední jedenadvacátý, vystřídá tři dopravní prostředky: koníka, auto a nakonec jednokolku. Dobrý večer!

Večerníček je ryze český fenomén a zároveň nejdéle vysílaný pořad České televize. Tak jako je těžké najít tvůrce animovaných filmů, který by se na něm někdy nepodílel, je těžké najít Čecha, který by ho nikdy neviděl. Historie Večerníčku je zároveň historií animovaného filmu v České republice a na svém kontě má řadu mezinárodních ocenění. První barevný Večerníček byl odvysílán v roce 1973 a šlo o druhou řadu seriálu O loupežníku Rumcajsovi. Nejdelším večerníčkovským seriálem je pak Bob a Bobek na cestách s počtem 52 dílů.

Dříve Večerníček denně sledovalo i více než dvě stě tisíc dětí, ale v posledních letech (s nástupem konkurenčních dětských kanálů, a hlavně jiné interaktivní zábavy) tato čísla klesla. Také už se nevysílá na ČT1, ale na Déčku. Přesto má stále svůj okruh malých diváků a stále vznikají i nové večerníčky.

Poběžíš po schodech, svezeš se autíčkem

Režisér slavné večerníčkovské znělky Václav Bedřich v roce 1981 vzpomínal na okolnosti jejího vzniku v televizním pořadu Kam nás zavedl Večerníček. Odpovídal v něm na otázky přímo samotné postavičce Večerníčka: "Přišli za námi tenkrát z televize do Studia Bratři v triku a řekli, že by chtěli takovou znělku, která by uváděla všechny pohádky pro děti na dobrou noc. Měl to být kluk, protože se jmenoval Večerníček… Radek Pilař tě nakreslil, Ladislav Simon složil muziku. Ta muzika měla mít určitou délku a my jsme museli vymyslet, co budeš celou tu dobu dělat. A já jsem animátorovi řekl, že nejdřív se budeš točit, potom že poběžíš po schodech, že si vyskočíš na koníčka, že se svezeš autíčkem a že budeš rozhazovat listy, takové ty večerníčky, pokloníš se a řekneš Dobrý večer."

"Protože vlastně přicházíš ze světa pohádek a do světa pohádek se zase vracíš," doplňuje svého kolegu výtvarník Radek Pilař, jehož kluka s hvězdičkami v očích rozpohyboval animátor Antonín Bureš, dědeček herce Marka Vašuta.

Navádí k hazardu se zdravím a ignoruje pravidla

Že ale i Večerníček může být terčem recese, dokazuje dopis diváka V. Sedloně z března roku 2007. Ten si stěžoval Radě České televize, že znělka "porušuje zásady ekologické výchovy, vybízí k porušování silničního zákona, navádí k hazardu se zdravím a ignoruje bezpečnostní pravidla platná v celé Evropské unii". Předseda RČT Jiří Baumruk na to tehdy reagoval vtipným slibem, že "Rada České televize doporučí generálnímu řediteli, aby do znělky Večerníčku byly doplněny některé bezpečnostní prvky jako zábradlí, bezpečnostní pásy, padák a aby úvodní sekvence byla opatřena výrazným nápisem Třídíme odpad".

Znělka je jednou z nejstarších v Evropě

Příprava tři čtvrtě minuty trvající znělky, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě, zabrala realizačnímu týmu tehdy na přelomu července a srpna 1965 celý měsíc. V téměř nezměněné podobě, jen v kolorované verzi, běží dodnes. Ladislav Simon, muž, který stál u zrodu Pražské komorní filharmonie a který je také autorem hudební znělky Večerníčku, později v jednom rozhlasovém rozhovoru vzpomínal: "Ta znělka je mně jaksi blízká tím, že je prakticky stejně stará jako můj syn." Společně se svojí manželkou, režisérkou Svatavou Simonovou, později pracoval i na hudbě k několika večerníčkovským pohádkám.

Důležitou osobou, ač v té době teprve pětiletou, byl Michal Citavý, který Večerníčkovi propůjčil svůj hlas. Jako syn dispečerky Československé televize, která pracovala v Redakci pro děti a mládež, se záhy dostal do televizní kartotéky, a když se v létě roku 1965 točila večerníčkovská znělka, byl zrovna jedním z mála dostupných prázdninových dětí. "Tehdy jsme ho přivezli do Kubelíkovy ulice, kde bylo zvukové studio a tam jsme ho mučili a nutili ho hezky říkat Dobrý večer," vzpomínal později režisér Bedřich.

Sám Michal Citavý k tomu dodává: "Jako malý jsem trochu hrál v některých dětských pořadech - třeba v Bylo nás pět nebo v Pučálkovic Amině. A pak jsem se dostal ke znělce Večerníčku, na což jsem vzápětí zapomněl. Pamatuju si jen, že jsem ve studiu musel pořád říkat Dobrý večer a Dobrou noc a postavičku Večerníčku jsem při tom ani neviděl… Sice jsem později uvažoval o tom, že bych se stal hercem, ale rodina z toho nebyla zrovna nadšená, tak jsem šel studovat biokybernetiku na elektrotechnickou fakultu ČVUT."

Dnes je Michal několikanásobným dědečkem a jeho dávná role se mu připomene jen tehdy, když Večerníček zrovna slaví nějaké to výročí. Svůj dětský hlas, který po večerech slýchává z televize, prý ani moc nepoznává.

Hajaja a Stříbrné zrcátko

Inspirací pro televizní Večerníček byl pořad Československého rozhlasu s názvem Dobrý večer, děti, známější jako Hajaja. V éteru poprvé zazněl v lednu 1961 a popularitu si získal také díky Vlastimilu Brodskému, který Hajajovi celý první rok propůjčoval svůj hlas. Později četli pohádky také Karel Höger, František Filipovský, Jan Tříska nebo Jana Brejchová. Někteří autoři, kteří se podíleli právě na tvorbě rozhlasové uspávanky, pak stáli i u zrodu Večerníčku - jako třeba spisovatel Václav Čtvrtek, který je autorem Makové panenky, Víly Amálky i jičínského loupežníka Rumcajse.

Večerníček se zpočátku vůbec nejmenoval Večerníček, ale Stříbrné zrcátko. Psal se rok 1963 a televize začala vysílat nedělní podvečerní pohádky, z nichž asi nejpopulárnější byl Robot Emil.

Na startu stál Kluk a kometa

Večerníčkem se nedělní pohádka stala až 2. ledna 1965. Byl to Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži, který ji natočil ve spolupráci s Černým divadlem a Štěpánkou Haničincovou. Výtvarníkem byl stejně jako u znělky Radek Pilař a hudbu složil opět Ladislav Simon. Pohádka vypráví o večerním setkání malého chlapce Petra s rozpustilou kometou, která se rozhodne pořídit si nový účes svého kadeřavého ohonu. Stále nespokojená a vybíravá parádnice přivede Petříka až k pláči, ale po přátelském zásahu kapitána požárníků a policie nakonec dojde k jejich usmíření.

Autorem názvu Večerníček a také jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník, známý surrealista, výtvarník, básník a prozaik. Ovšem prvním Večerníčkem, jemuž předcházela znělka s dnes známou postavičkou, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Poprvé se vysílala v září 1965 a příběh byl vyprávěn kombinací kreslené animace a fotek.

Nad výrobou tehdy bděla Zdenka Deitchová, produkční Krátkého filmu. "Šlo o příběh strašidýlka, které zlobí a točí se okolo televizní antény, čímž na obrazovce dělá šumy. Kluk, který to sleduje, se jde podívat, kdo to televizi ruší, a objeví malé strašidýlko. Tehdy to fungovalo tak, že na zadní projekci už natočeného filmu se v předním plánu animovaly fotografie malého kluka. Mimochodem, ten kluk byl můj syn David… Autorkou fotografií byla kameramanka Zdenka Hajdová a jejich animaci pak dělal Antonín Bureš," vzpomíná Zdenka Deitchová, která se coby produkční podílela i na řadě dalších Večerníčků, např. na Krtkovi, Maxipsu Fíkovi, Makové panence a dalších.

Večerníček se ve svých úplných začátcích na obrazovkách objevoval jen v neděli a postupně se přidávaly další dny. V roce 1969 se začíná vysílat i o prázdninách a teprve od roku 1973 ho děti mohly sledovat každodenně a poprvé i barevně. V momentě, kdy se zvýšil počet vysílacích dnů v týdnu, stal se Večerníček nefalšovaným hitem. Do redakce ČST chodily dopisy od malých diváků, kteří Večerníčkovi posílali obrázky a pozdravy. A ten každému zvlášť odpovídal na černobílých pohlednicích s předtištěným textem: "Večerníček tě pozdravuje a děkuje za… " - to vše s neuvěřitelnou frekvencí zhruba 500 až 800 pohlednic za týden.

Broučci, Rumcajs a ti druzí

Zpočátku Večerníček zahrnoval jen solitérní pohádky, ale o Vánocích 1967 byl odvysílán první černobílý loutkový seriál - Broučci podle knihy Jana Karafiáta. Mezi první seriály patřily také Pohádky ovčí babičky či kreslený seriál O loupežníku Rumcajsovi podle námětu Václava Čtvrtka. V roce 1968 měly premiéru příběhy O vodníku Česílkovi a Pohádky z mechu a kapradí výtvarníka Zdeňka Smetany. Pak přišel Štaflík a Špagetka či Říkání o víle Amálce. U těch nejmenších sklidil velký úspěch Milerův Krtek, u těch starších později Šalamounův Maxipes Fík, Smetanův Rákosníček, Jiránkův Bob a Bobek či Bornův Mach a Šebestová. A v neposlední řadě také jediný čistě hraný Večerníček Krkonošské pohádky, jejichž prvních sedm dílů v roce 1974 režírovala Věra Jordánová.

Z novějších Večerníčků pak dosahovaly vysoké sledovanosti například Krysáci režiséra Cyrila Podolského, O Kanafáskovi výtvarnice Galiny Miklínové, plastelínový Žížaláci Jaromíra Gála či Balejův seriál Jak to chodí u hrochů.  

Příbuzní českého Večerníčku

Přesnou kopii českého Večerníčku nenajdeme nikde na světě, ale pokud budeme hledat obdobu, pak na ni daleko spíš narazíme v zemích bývalého východního bloku než na západ od našich hranic. Na Slovensku v Rozprávkách na dobrú noc děti vítal starý dědeček, který na začátku rozsvěcel a na konci zhášel hvězdy na obloze. V bývalé sovětské televizi běžel pořad s názvem Spokojnoj noči, malyši! Trval 15 minut a pohádku dětem vyprávěl živý vypravěč. Občas se objevily statické obrátky ilustrující děj nebo celá kreslená pohádka. V bývalé NDR zase chodil od roku 1960 děti uspávat Sandmänchen (Pískový mužíček) z pořadu Abendgrüsse (Večerní pozdravy). Asi nejbližší je českému Večerníčku maďarský Esti mese (Večerní pohádka), jen místo kluka na jednokolce děti každý večer vítá medvídek Teddy.

Na obloze i na známkách

Písničku, kterou v 70. letech nazpíval Karel Černoch na text Pavla Žáka a která začíná slovy Dříve než vám klesnou víčka těsně před spaním…, si řada lidí pamatuje dodnes. O více než dvacet let později byla na Večerníčkovu počest pojmenována planetka. V únoru roku 1999 ji na hvězdárně v Ondřejově objevil astronom Petr Pravec a svůj počin zdůvodnil jasně: "S Večerníčkem jsem prožil dětství a teď mám sám dvě malé děti, které se na něj každý den také těší, tak jsem chtěl tímto vzdát hold Večerníčku a jeho tvůrcům."

Ale tím záběr večerníčkovského fenoménu zdaleka nekončí. Jeho kreslené postavičky se už několik let objevují i na poštovních známkách. K jejich emisi většinou dochází v blízkosti data, kdy se slaví Mezinárodní den dětí. V roce 1997 vyšla známka se skřítkem Rákosníčkem pod trsem jeřabin, a poctěn už byl i Ferda Mravenec s broukem Pytlíkem a Beruškou, Maxipes Fík, Krteček či Mach a Šebestová. Na internetových stránkách České televize můžete některé Večerníčky sledovat online a Albatros v roce 2005 vydal dva díly bohatě ilustrované knihy To nejlepší z večerníčků.

U příležitosti letošního šedesátiletého jubilea Večerníčku Česká televize připravila další díly pohádky Jezevec Chrujda a na podzim odvysílá nový večerníčkovský příběh O pejskovi a kočičce. Vznikla také podcastová série Fenomén Večerníček určená dospělému publiku a tradiční letní soutěž. Ve spolupráci se Strahovským klášterem pak ČT k tomuto výročí chystá výstavu Večerníček slaví 60 let, která bude k vidění od 30. května do 30. září.