Nad odpovědí se zamýšlí na síti X známý polský vojenský analytik Konrad Muzyka. Píše, že Polsko se vydalo cestou rychlých nákupů zbraní a soustředilo se na pořízení špičkových systémů. Tento směr měl zajistit schopnost odrazit nepřítele s porovnatelným potenciálem. Válka na Ukrajině však výrazně omezila ruské možnosti vést plnohodnotné operace proti nepříteli s podobnou technologickou úrovní.

V reakci na to se Rusové soustředili na výrobu systémů nižší kvality, ale zato v obrovském množství. Vzniká tak paradox: ozbrojené síly Polska jsou lépe připraveny na konvenční konflikt velkého rozsahu než potenciální protivník, ale zároveň nemají dostatečné prostředky na obranu proti masivnímu použití levných bezpilotních systémů.

Největší slabinou v hodnocení budoucích akcí Ruska je nedostatečné pochopení směru vývoje jeho dronových kapacit. Rusko ročně vyrábí přibližně 70 tisíc dronů Šahíd a jejich variant, jakož i návnad. Na taktické úrovni bude každá jednotka vybavena průzkumnými a útočnými prostředky založenými na dronech.

V rámci vojenských okruhů se formují pluky dálkově řízených pozemních vozidel. Kromě toho budou liniové jednotky disponovat drony Šahíd určenými k taktickým útokům na pozice nepřítele. Přesvědčení, že Polsko a NATO budou s Ruskem bojovat podle vlastních pravidel, je příliš optimistické, soudí Muzyka.

Neschopnost odpovědět na masové nasazení bezpilotních systémů je tak podle něj vážnou chybou. Současné události byly jen předzvěstí toho, co by se mohlo stát, kdyby se podobné incidenty odehrávaly každý den. Vysílání letounů F-16 nebo F-35 k zachycení dronů nemá nic společného s ekonomickou efektivitou použití sil. Pokud nemáme k dispozici vhodné prostředky, saháme po platformách, jejichž letová hodina stojí více než milion korun a navíc vyžadují použití drahých raket (jedna za cca 400 tisíc dolarů).

Tvrzení, že část dronů byla záměrně propuštěna, protože nepředstavovala hrozbu, je třeba považovat za nebezpečnou iluzi. Drony Gerber mohou nést hlavice o hmotnosti až pěti kilogramů nebo průzkumné kontejnery. V praxi to znamená, že akceptujeme situaci, kdy bezpilotní prostředky nepřátelského státu mohou volně přelétávat nad územím Polska a nerušeně získávat zpravodajské údaje, varuje odborník.

Polská nákupní politika by tak podle Muzyky měla být doplněna o investice do systémů obrany proti masivnímu použití dronů - prostředků radioelektronického boje, protiletadlového dělostřelectva, specializovaných efektor proti dronům. Bez toho bude každá další eskalace na ruské straně posilovat naši asymetrickou slabost a vést k nadměrnému opotřebení nejcennějších bojových platforem (proudových stíhaček a protivzdušných raket), uzavírá analytik.