Co vlastně je demokracie?… Je to typ lidské kultury, rostoucí z obecně sdíleného mravního řádu, je to duch veřejného života či vůbec lidského soužití, je to zcela specifický druh odpovědnosti za svět.  Demokracie je nemyslitelná bez tolerance, porozumění, respektu jedněch k druhým a jejich společného respektu k jistým hodnotám. Není to tedy jen pouhá vláda většiny, nýbrž také vláda úcty většiny i k menšině… Navíc nás k tomu vybízí i mezinárodní situace, kterou lze stále oprávněněji chápat jako novou historickou zkoušku demokracie a jejich možností… Naším programem by měla být slušnost. Přál bych nám všem, aby byla i hlavním vítězem nadcházejících voleb.

Ač tato slova zní velice aktuálně, pronesl je Václav Havel před 35 lety, v roce 1995. Vybral jsem je z knihy Péče o stát, kterou právě vydala jeho knihovna. Zajímavé je to i proto, že skoro shodně o demokracii, o Západě, a tedy i o Evropě, hovoří britská archeoložka Naoíse Mac Sweeney v nedávno vydané knize Západ: Nové dějiny staré myšlenky.

Oba nám připomínají, že každá společenská změna má i duchovní stránku definovanou hodnotami, která, pakliže se na ni zapomíná, představuje ohrožení. Západ není něco, kde se někdo ocitl náhodou, ale volba, kterou musí každý stále stvrzovat svými postoji, či jak říká Václav Havel, svou slušností či ctností vůči hodnotám, které preferuje. Jinak z hodnot zůstanou jen prázdná hesla.

V posledních době se Západ ocitl v krizi. Vnitřní i vnější. Vnější krizi způsobilo Rusko napadením Ukrajiny, která se přihlásila k demokratickým hodnotám a Trumpova Amerika se odvrací od hodnot, na kterých byl doposud Západ, tedy euroatlantická civilizace, postavena a prosazuje etnocentrickou definici. Vnitřní krizi způsobil současný americký prezident pohrdáním Evropou, když chce o konfliktech jednat pouze s velmocemi. Jde, o existenciální krizi, která ale vždy, pokud nepodlehneme rozhořčeným emocím, nám může otevřít cestu k reflexi, a tudíž i naději, která vyprodukuje v Evropě nového charismatického lídra a ten propůjčí Evropě nový obsah. Půl miliarda lidí se svou kulturou má šanci i za této nové situace se zase stát respektovaným partnerem jak pro 340 milionové Spojené státy, tak pro 140 milionů občanů Ruské federace, i když nemá takový počet atomových hlavic jako zmíněné státy.

Je ale třeba (cituji z knihy Péče o stát): "Vytvořit klima, které bude provokovat jednotlivce, nezávislá vědecká pracoviště, podnikatelské subjekty, zainteresovanou veřejnost, sdělovací prostředky a posléze i zastupitelské sbory a státní správu k tomu, aby uvažovali strategicky a víc se zamýšleli nad tím, co je dlouhodobě a z hlediska celé Evropy perspektivní." To slovo Evropa jsem do citátu z Václava Havla připsal já, on tenkrát hovořil jen o nás. Pokud se nám nepodaří demokratickou Evropu znovu objevit, dát ji nový smysl, proměníme se ve skansen zanikající lidské kultury. Náruč času se zmocňuje všeho pomíjivého, a to se může týkat i Evropy.

Napsáno pro ČRo Plus.